Pokud majiteli záleží na tom, aby jeho vůz byl co nejdéle ve skvělé formě a vypadal hezky, musí o něj dobře pečovat a dopřát mu pravidelný servis. Péče o karoserii, interiér a další je věcí každého majitele a je vždy ukázkou toho, jak se o své auto stará.

Péče o karoserii, ochrana před korozí

Kvalita laku je nejen estetickým, ale i funkčním prvkem každého vozu. Krásně naleštěná karoserie je bezesporu pastvou pro oči a odměnou jeho majiteli za vynaložené úsilí, ale udržovaný vůz je i mnohem atraktivnější při případném prodeji. To je také první hledisko, které potenciálního kupce zaujme. Zdravý lak má také důležitou funkci chránit kovové díly před korozí. V současné době jsou pozinkované plechy karoserie samozřejmostí, ale pozinkování není všelék a i tato povrchová úprava má svou životnost. Pokud se na pozinkovaný kov dostane agresivní látka, velice brzy se může objevit oxidace. Při pokusu s různými pozinkovanými šrouby ve vodě s malým procentem kyseliny se na jejich povrchu objevila během pár dnů vrstvička oxidace a koroze. Pokud dojde k poškození laku až na tuto vrstvu, koroze se může i překvapivě brzy ukázat. Zejména v zimním období, kdy jsou cesty ošetřovány solí a kamínky, dostává lak pořádně zabrat. Proto je dobré co nejspíš zatřít barvou vzniklé oděrky a výtluky od kamínků v laku. Pokud je auto znečištěné od soli, nemělo by se dávat do vyhřívané garáže. Vyšší teplota totiž značně urychlí oxidaci kovů. I nečistoty v sobě zadržuji škodlivou vlhkost. Nejlepší řešení je auto čím jak nejspíš vystříkat proudem vody a sůl i další nečistoty odstranit. Je dobré používat přiměřeně teplou vodu, horká voda je pro lak zejména v zimě nevhodná. Pokud se lak pravidelně nemyje, ztrácí svůj lesk.

Jak umývat auto?

Sama jsem zastáncem ručního mytí, kartáče v myčkách ve většině případů způsobí na povrchu laku jemné škrábance, které jsou nepříjemně viditelné zejména za slunečného počasí. Před mytím auta je nejlepší důkladně vystříkat karoserii a spodek auta včetně podběhů silnějším proudem vody, často se používají tlakové čističe. Takto se rozmočí a odstraní hrubé nečistoty a také drobné částice, které by při mytí houbkou poškrábaly lak. Při mytí vozu houbkou používám jen čistou vlažnou vodu do 50°C bez jakéhokoliv šampónu. Šampóny často bývají pro lak agresivní, odstraňují ochrannou vrstvu vosku a jejich zbytky se mohou zdržovat v dutinách vozu nebo třeba v plastových lištách oken. Tento problém jsem kdysi řešila, když značkový autošampón s voskem zhoršil chod oken v lištách a bylo je třeba důkladně promazat silikonovým olejem, aby zase chodily O.K. Pokud je lak navoskován kvalitním voskem (viz dále), nečistoty jdou snadno odstranit jen čistou vodou bez jakékoliv další chemie…

Po důkladném umytí houbkou se auto znovu vystříká proudem vody. Pak je velice důležité ho dobře vysušit, jinak by zaschlé kapičky vody způsobily na laku nevzhledné „mapy“. Hodně se mi osvědčila švédská utěrka – používám tu největší „Profi“, která absorbuje nejvíc vody a je dostatečně jemná. Auto myju i vytírám vždy od předních a horních dílů karoserie směrem dozadu a dolů. Jako poslední dělám prahy a kola. Hadr pravidelně promáchávám v teplé vodě. Musí se důkladně vysušit i vnitřek vozu, rám kolem dveří, zavazadelník, vnitřek víčka nádrže a i motorový prostor. Ve finále ještě použiju jelenici, kterou čistím zejména okna (i zevnitř) a chromované doplňky. Po umytí je vhodné trochu protáhnout brzdy, stačí krátká jízda, aby se odstranila vrstvička rzi z kotoučů a také proud vzduchu vytlačí zbylou vodu ze skulinek a nepřístupných míst pryč.

Nikdy se nesmí znečištěný lak čistit „nasucho“, protože by částice na něm způsobily trvalé poškození a šrámy. I před voskováním je třeba lak dokonale vyčistit a vysušit.

Voskování a konzervace laku

V obchodech nabízejí bohatý sortiment vosků a prostředků na ochranu a vyleštění laku. Každý takový vosk umí však „jen něco“ a je třeba je kombinovat. Na barevné – nemetalické laky jsou vhodné barevné leštěnky (např.Turtle Wax), které kromě jemných brusných částic obsahují i barevný pigment, který dodá laku nejen hluboký lesk, ale i svěží barvu. Obsah konzervačních látek však nedostačuje k dlouhodobé ochraně, ač to výrobce na obalu píše, a tak po několika umytích, se vosk rychle ztrácí. Naproti tomu se prodávají tzv. tvrdé vosky (zpravidla to jsou čiré tekuté látky) s dlouhodobou ochranou. Ty vydrží na laku déle, ale zase nemají schopnost ho tak hezky vyleštit. Kdysi se prodával finský vosk KORREK TEFLOX, který měl funkci leštit i dokonale konzervovat. Vydržel na laku téměř půl roku. V jeho složení byl i teflon a silikon. Byl to jeden z mála vosků, které nešly z použitého hadříku vyprat, takže bylo jasné, že na laku zůstane velmi dlouho. Na drobné šrámy jsou vhodné brusné pasty, velmi kvalitní je 3M s jemností částic 2000, kterou používají profíci v lakovnách. Po několika létech, co pečuji o auto jsem došla k závěru, že nejlepší je namíchání vosků podle potřeby. Na metalický perleťový lak používám celkem pět složek v určitém poměru. Barevný vosk (Turtle Wax) + jemná brusná posta (u nového laku není třeba)+tvrdý vosk (Hard Wax) + silikonový a teflonový olej (tyto oleje tvoří maximálně 10% z celé směsi). V létě převažuje množství barevné leštěnky, v zimě naopak tvrdý vosk. Vše je třeba dokonale promíchat a nejlépe ihned spotřebovat.

Voskování karoserie se provádí stejně jako u mytí od předních a horních dílů směrem dozadu a dolů. Voskuji i litá kola. Na dobře větraném a stinném místě se vosk nanáší krouživými pohyby pomocí měkkého hadříku postupně na celou plochu karoserie a je třeba ošetřit i vnitřní části rámu, lemy blatníků, vnitřky a spodek dveří a další lakované díly automobilu. Stačí nanést tenkou vrstvu, ale o to více důkladně. Nanesenou směs vosků a přípravků ponechám zaschnout a reagovat s lakem několik hodin. Poté vše vyleštím velmi měkkým hadříkem, jde to celkem snadno. Takto ošetřený lak má nádherný a hluboký lesk, barva ožije a zmizí i jemné šrámy. Ochranná vrstva vydrží na laku cca půl roku, je-li omýván pouze čistou vodou. Protože ochranná vrstva obsahuje silikon a teflon, není možné lak několik měsíců přestříkat.

Péče o plastové a pryžové díly

Velmi dobrou účinnost mají pěnové čističe (např. Armorall) a také přípravky obsahující silikon a lanolin. Pro svou jemnou vůni jsou vhodné i na plasty v interiéru. Pěna se nanáší pomocí jemné houbičky a je třeba ji pečlivě rozleštit, aby se vytvořila rovnoměrná vrstva. Po zaschnutí se může ještě jednou přeleštit suchou houbkou. Je důležité dbát i o plastové lišty kolem oken včetně vodících lišt, v nichž chodí skla, těsnění, pneumatiky, ale také o plastové a pryžové díly v motorovém prostoru. Nejen, že vypadají stále jako nové, ale jsou pružnější, odolnější a prodlouží se jejich životnost. Díky pečlivému a pravidelnému ošetřování mám na původních tlumičích dosud nedotčené gumové manžety. Auto je čtrnáct let staré s více jak 200.000km na tachometru! Těsnění kolem dveří je vhodné zejména před zimou ošetřit glycerinem, aby nepřimrzlo. Protože se pod těsněním zdržuje vlhkost a různé nečistoty, každý rok je opatrně demontuji, vyčistím vše a nastříkám silikonovým olejem. Po zavadnutí přebytečný olej setřu hadříkem a těsnění vrátím zpět.

Další drobnosti pro lepší funkčnost

Do zámků je vhodný olej s grafitem. Závěsy dveří a místa, kde dochází ke tření, občas promažu kvalitním tukem, nejlépe bezbarvým. Hodně se mi osvědčil tuk, který používám na ložiska a bovdeny jízdního kola. Ten si udržuje i při velkých výkyvech teplot své vlastnosti a nezkapalní. Bez povšimnutí neponechávám ani konektory elektroinstalace. Každoročně je ošetřím kontakt sprejem, který nejen, že zlepší vodivost, ale vytěsní vlhkost a chrání vše před korozí.

Ochrana podvozku a dutin

Mnohá skrytá místa a dutiny mohou za čas překvapit výskytem koroze. To je však už pozdě zejména, když proleze naskrz. Různé firmy nabízejí vystříkání dutin a podvozku, což je třeba čím jak nejspíš udělat, pokud to člověk nemá možnost zvládnout vlastními silami. Ne všechny takové firmy ale udělají práci důkladně a pečlivě. Protože mám možnost najet s autem na rampu, ošetřuji si komplet podvozek sama. Je to otázka cca půl dne práce. Ještě před nástřikem ochranné pryskyřice je třeba celý podvozek pořádně vystříkat silným proudem vody (pozor na plastové kryty pod motorem a podběhy) a důkladně vše vysušit. Ideální je vystříkat to den předem a vše provádět za suchého a teplého počasí. Před nástřikem podvozku je důležité důkladně odstranit případnou rez, protože by i po nanesení ochranného nátěru dál hlodala na kovových dílech a velmi brzy se opět ukázala. I původní barva, která má tendenci odprýskávat, je třeba dobře odstranit. Často si vystačím s drátěným kartáčem a hrubším smirkem. Na odmaštění používám technický benzín a hadřík, který nepouští vlákna. Takto připravený podvozek nastříkám kvalitní pryskyřicí, která si uchovává po zaschnutí pružnost a je odolná vůči odlétávajícím kamínkům i soli. Konkrétně používám značku Motip (prodává se i ve více barevných provedeních) a na celý podvozek mi postačí bohatě dvě dózy. Stříkám více tenkých vrstev v intervalech cca 20 minut. Důležité je takto ošetřit i vnitřky lemů blatníků, ramena náprav a upevňovací prvky na podvozku. V tenké vrstvě je barva docela hladká. Barva by se neměla dostat na pryžové díly a manžety, proto je předem zabalím do sáčku nebo novinového papíru, případně zástřik barvy opatrně odstraním ředidlem. Všechny pryžové a plastové části pak ošetřím silikonovým olejem a nechám ho chvíli působit. Poté přebytečný olej setřu hadříkem. Nezapomínám ani na výfuk. Tady používám silikonovou stříbrnou barvu odolnou vůči vysokým teplotám. Vydrží hodně dlouho a je stále jakoby mastná, takže odpuzuje vodu a škodlivé látky. Po zimě je třeba poopravit barvu tam, kde ji kamínky poškodily. Kvalitně provedený nástřik podvozku vydrží velmi dlouho, ale vždy je dobré preventivně zkontrolovat jeho stav před zimou.

Do dutin používám speciální vosk ve spreji, který se jednoduše aplikuje tenkou trubičkou, takže je možné se i úzkou skulinkou dostat hluboko dovnitř ošetřovaného dílu. Používám ochranný vosk značky Dinitrol, protože mimo své vynikající dlouhodobé konzervační vlastnosti má tendenci teplem vzlínat a roztáhnout se na celou vnitřní plochu dutin. Proto je dobré toto dělat v létě. Takto ošetřuji dveře, zadní víko, vnitřní prolisky přední kapoty (ve všech těchto dílech jsou otvory) a samozřejmě prahy (tam je třeba demontovat plastové kryty pro zpřístupnění horních otvorů). Vosk stříkám i do nepřístupných skulinek, například spodní části předních blatníků za koly, kde se zdržují nečistoty odlétávající od kol. Samozřejmě je třeba tyto dutiny nejdřív řádně vyčistit, protože i přes plastový podběh se tam dostane neskutečné množství nečistot.

Péče o automobil, jak jsem ji popsala, není zcela jednoduchá záležitost a vyžaduje dost času a trpělivosti. Pro mě je auto nejen dopravní prostředek, ale i velké hobby, takže mu věnuji dost času a péče. Vynaložená práce na druhou stranu přinese nejen očekávaný výsledek, ale pomůže udržet i hodnotu automobilu. Vycházela jsem zejména z vlastních zkušeností a rad odborníků, včetně informací z odborné literatury .