Honda - dieselový motor

Z každého dieselu spalováním vznikají  zplodiny . Tu více, tu méně škodlivé. Z aut jdou bohužel ty škodlivější.

A proto se před lety objevily takzvané filtry pevných částic, které snižují množství vypouštěných sazí. Čím jsou menší, tím jsou nebezpečnější a vedou se diskuse o jejich vlivu na vznik nejrůznějších druhů rakoviny − moderní metly lidstva. K jejich snižování ve výfukových plynech pak slouží speciální filtry. Ty se však logicky zanášejí, což výrobci v zásadě řeší dvěma technologiemi.

Jsou to takzvané aditivní náplně, lidově řečeno močoviny, které někteří výrobci používají. Jedni to řeší tak, že do výfukového taktu vstříknou palivo, tím pádem dochází k hoření až ve výfuku, což právě čistí samotný filtr pevných částic.

V případě aditiv se motorista nemusí o nic starat. „Pokud do vozidla natankujeme naftu, tak k poměru natakovaného paliva se do nádrže přidá aditivum, které upraví zakoupené palivo. Nádobka s aditivem je skryta před zraky motoristovými uvnitř auta a servis při pravidelných kontrolách aditivum doplňuje.

Vždy bychom si však měli být vědomi, že máme auto s filtrem pevných částic a podle toho se chovat. „U dieselu, stejně jako u všech ostatních motorů, rozhoduje kvalita paliva. Pokud se natankuje špatné palivo, probíhá nekvalitní hoření a velká tvorba sazí – to je první předpoklad pro zanesení filtru pevných částic.“

Problém s filtrem signalizuje kontrolka na palubní desce. Kdy se rozsvítí, závisí velmi výrazně na stylu jízdy. „Styl jízdy je dost zásadní, protože jednotka motoru, která řídí celý jeho běh včetně čištění filtru, je nastavena na určitý režim. Jestliže nejsou splněny podmínky, zejména zahřátí filtru, nedochází k jeho regeneraci.“

Bez regenerace se filtr velmi rychle ucpe a budeme muset do servisu, což nás může za případnou výměnu filtru stát i desítky tisíc korun. Čas od času tedy musíme jet tak, aby se filtr oživil.

Pokud jezdíte pouze po městě, doporučuji alespoň jednou týdne vyjet na delší cestu, alespoň 50 kilometrů v kuse, kdy pojedete na nižší rychlostní stupeň s vytočeným motorem kolem 2,5 tisíce otáček zhruba pět minut. V tu chvíli se filtr může zregenerovat a potom se vůz odvděčí lepším výkonem, nižší spotřebou a celkově klidnější provozem.“

Běžná životnost filtru je okolo 250 tisíc kilometrů, při správném používání a patřičné starosti o něj však může být klidně i dvojnásobná. Značné riziko podstupujeme při koupi staršího ojetého auta, kterých se s filtrem pevných částic na trhu ojetin objevuje logicky stále víc. Proto bychom právě této části vozu měli věnovat zvýšenou pozornost.

Filtr se zobrazí na přístrojovém panelu – většinou je to oranžová kontrolka ve tvaru trubky se sítem. Po zapnutí klíčků se kontrolka rozsvítí, ale opět zhasne – to je kontrola, že tam filtr je a že je v pořádku. Pokud bych se chystal kupovat ojetý vůz s filtrem pevných částic, určitě bych navštívil autorizovaný servis, kde bych nechal zkontrolovat stav zanesení filtru. Problém totiž může nastat ve chvíli, kdy bude stočený tachometr třeba o sto tisíc kilometrů – což je v České republice poměrně běžná skutečnost, jenže filtr má svoji určitou životnost. Potom se může stát, že majitel se svým zánovním vozem ujede 50 nebo 80 tisíc kilometrů a bude muset kupovat nový filtr pevných částic. To by se koupě ojetiny ve výsledku značně prodražila.

Možná i vy byste rádi uměli své auto opravovat a udržovat v řádném stavu. Jak to ale dělat bezpečně?

Prioritou by měla být především vaše bezpečnost. je snadné se zranit, když pracujete ve stísněném prostoru nebo když tlačíte na nějaký nástroj. Jak se dá zranění předejít? Když utahujete šroub klíčem, ujistěte se, že jste klíč nasadili správně. Položte si otázku: ‚Kdyby mi klíč sklouzl, do čeho bych rukou narazil?‘ Určitou ochranu vám mohou poskytnout pracovní rukavice nebo hadr omotaný kolem ruky. Dávejte pozor, jakou sílu vynakládáte. Pokud je to možné, klíč přitahujte k sobě, místo abyste jej tlačili od sebe. Podobně když uvolňujete pevně utažený šroub, dělejte to jen o čtvrt otáčky. Tyto zásady jsou vždy užitečné, a proto je nikdy nezanedbávejte, a to ani tehdy, když spěcháte.

Ke zranění často dojde tehdy, když je nějaký nástroj použit k něčemu jinému, než k čemu je určen.  Při výměně svíček je nutné použít  klíč správné velikosti, (klíč by se  stále sesmekával)  když se snažíte odšroubovat první svíčku .   Se správným nástrojem (klíčem)  výměna  5 svíček  -    nezabere ani  tolik času, kolik času zabrala  výměna té první. Se správným klíčem to navíc je bezpečnější. Používejte správné nářadí.

Když se díváte pod palubní desku nebo pracujete pod autem, mohlo by vám něco spadnout do oka. Jak tomu předejít?   „V dílně, kde pracuji, jsou takové ochranné pomůcky povinností“. Oči byste si měli chránit také tehdy, když manipulujete s nebezpečnými tekutinami, například s kyselinou z baterií.

Při práci pod autem vždy užívejte řádný zvedák nebo pracujte v montážní jámě. Nikdy nepracujte pod autem, které drží jen na jednom zvedáku. Návody k obsluze některých typů aut uvádějí, kde by měl být zvedák nebo zvedáky umístěny, aby auto bylo řádně zajištěno. Pamatujte však na to, že za určitých okolností by auto mohlo ze zvedáků sklouznout, například tehdy, když silou uvolňujete nějaký zatuhlý šroub.

Předcházejte nebezpečným překvapením

Některé části auta se mohou při provozu rozehřát na poměrně vysokou teplotu a kdybyste se jich dotkli, mohli byste se popálit. Například voda v chladiči zůstává horká i nějakou dobu potom, co jste motor vypnuli. Neodstraňujte tedy zátku chladiče, dokud nemá takovou teplotu, že na ní pohodlně udržíte ruku. U některých aut je větrák chladiče poháněn elektřinou a zapíná se automaticky, a to i tehdy, když je motor vypnut. Než tedy začnete pracovat, odpojte z baterie uzemňovací kabel, abyste předešli případnému zranění.

Sundejte si také prsteny a jiné ozdoby, a to zvláště tehdy, když motor běží. Nejenže byste jimi mohli zachytit za různé součástky, ale kovové šperky by navíc mohly vyvolat zkrat a rozžhavit se. Volné rukávy, kravaty, šátky, ale i dlouhé vlasy by se mohly zaplést do pohyblivých částí auta.

I když si myslíte, že jste už s prací hotovi, nezapomeňte na jedno důležité pravidlo. „Vždy svou práci zkontrolujte dvakrát,“.

Pokud budete např. opravovat brzdy na toto pravidlo zapomínejte!( Brzdy selžou  a auto se rozjede )

Jak zvládat nepředvídané situace

Může  například nastat situace –  motor  auta se  přehřeje, praskne  hadice u chladiče a voda vyteče. Je dobré mít  v autě lepicí pásku, tou  hadici provizorně opravit a do chladiče nalít vodu a nemrznoucí směs. „Nechte nejprve vychladnout“  Potom zajeďte  do prodejny s náhradními díly a kupte  novou hadici.

Je potřeba, aby člověk byl připravený na různé eventuality a měl s sebou v autě věci, které se dají použít k nouzové opravě.

Při jízdě autem je dobré dávat pozor na nezvyklé zvuky a pachy, které např. vycházejí z motoru auta. Pokud tato situace nastane , vypněte motor,  otevřete kapotu a vyčkejte až teplota klesne alespoń na 60 stupňů (provozní teplota 90 stupňů )                                                                                                                           uvidíte-li  malý gejzír nemrznoucí kapaliny, který vystřikuje  z horní části hadice vedoucí z chladiče a pokud je ve vyrovnávací nádobě chladící kapaliny alespoň na minimum, ( zátku neotvírejte, motor vypněte a vyčkejte,  až teplota klesne alespoń na 60 stupňů - 70 stupňů). Nechte motor zchladit a poté můžete dojet do nejbližšího servisu.

Co byste měli dělat, když se vám auto porouchá na dálnici?

Nejprve se snažte dostat auto co nejdál od jízdních pruhů. Pasažéři, zejména děti, by měli zůstat v autě a měli by mít zapnuté bezpečnostní pásy. Pokud nemůžete zůstat v autě, držte se co nejdál od projíždějících vozidel. Zapněte varovné osvětlení. Zvedněte kapotu, což pro ostatní řidiče bude signálem, že máte s autem potíže. Umístěte také výstražný trojúhelník, ale buďte při tom opatrní.

Pokud máte vybitou baterii, můžete se pokusit ji nabít pomocí jiného vozidla. Pamatujte však na to, že autobaterie může být zdrojem vysoce hořlavých plynů. Jiskra může tyto plyny snadno zapálit, čímž dojde k explozi a k rozstříknutí žíravé kyseliny. Pokud si tedy nejste jisti, jak baterii nabít, počkejte na pomoc odborníka.

Ukázali jsme si, že údržba auta je vážná odpovědnost. Ať už na autě děláte nějakou nouzovou opravu nebo se věnujete běžné údržbě, vždy pamatujte na to, že prvořadou věcí je vaše bezpečnost.

Jestliže nějakou opravu děláte poprvé, napřed se podívejte do příručky o údržbě a opravách automobilů nebo požádejte o pomoc někoho zkušeného. Pokud máte v autě nějaké elektronicky řízené části, možná bude lepší, aby opravu provedl zkušený mechanik, který k tomu má potřebné zařízení.

Věci, které byste měli mít v autě

• Rezervní pneumatika a zvedák
• Kabely na dobití baterie
• Výstražný trojúhelník
• Nářadí a ochranné brýle
• Kapesní svítilna
• Přiměřené množství oleje, vody, nemrznoucí směsi a brzdové kapaliny
• Lepicí páska
• Náhradní pojistky
• Tažné lano
• (Poznámka: V některých zemích může auto táhnout jen profesionální odtahová služba)
• Bedna na nářadí

Možná se rozhodnete vozit s sebou ještě další nářadí nebo náhradní součástky. Některé automobilové kluby, jež poskytují nouzové opravy, však nechtějí opravovat porouchaná auta, jestliže majitel již s opravou začal sám. Pokud k nějakému automobilovému klubu patříte, zjistěte si, jaké opravy můžete provádět sami.

 Koupil jste si nové auto, chcete je ošetřit a nevíte kdy a jak?

• U nového auta bych ošetření doporučil po první výměně oleje, obvykle to bývá po prvních 10 000 km. Nejvhodnější je použít soupravu 460-G KIT nebo 400-D KIT pro příslušný typ motoru(benzin, diesel). Každopádně je vhodné používat dodatečnou aditivaci paliva, zejména nafty, kvůli přidávané bio složce.

 Co vše si mám zjistit u staršího auta, než se rozhodnu použít

• Kolik km má motor najeto, jste jeho první majitel nebo byl koupen v bazaru, kolik km je od poslední výměny oleje, jaký typ oleje je v motoru, “kouří” motor, má nadměrnou spotřebu oleje, nerovnoměrný chod, těžko se rozbíhá do otáček? Podle konkrétních zjištění pak volte příslušné receptury Bishop´s Original k řešení problému.

Doporučuji použít recepturu 501 k odkalení motoru, nalít ji do starého oleje a ujet cca 50 km. Vyměnit olej a následně použít některou ze souprav (460-G KIT nebo 400-D KIT) podle typu motoru. V případě kamionů pak 906 GDC.

Stejný případ, jako v bodě 1, navíc motor má zvýšenou spotřebu oleje a kouřivost?

• Existuje podezření na “připečené” pístní kroužky. Pro daný případ je vhodné motor odkalit recepturou 501 a následně použít recepturu 560 na uvolnění pístních kroužků. Nikdy nepoužívejte recepturu 560 bez předchozího odkalení motoru. Díky dekarbonizačním účinkům receptury 560 a její aplikaci na období jedné výměny by mohlo dojít k zahlcení olejového filtru.

Motor má nepravidelný chod, škube?

• Problém bude v palivové soustavě, nejspíše po natankování nekvalitního paliva. Doporučuji použít pro vyčištění palivového systému použít recepturu 333-G pro benzinové motory, nebo 696-D pro dieselové s tím, že dojde v poměrně krátké době ke kompletnímu vyčištění a odstranění problému.

Problikává kontrolka lambda sondy, motor má nepravidelný chod?

• Tento problém se objevil o některých benzinových motorů VW, které jsou hodně citlivé na kvalitu benzinu. Po přidání receptury BiTech1-C6-431 do benzinu tento problém zcela zmizel.

Je téměř jisté, že došlo k přehřátí motoru a připečení kroužků?

• V tomto případě je vhodnější před vlastní demontáží motoru použít kombinaci receptur 501 a 560 s tím, že ve většině případů dojde k uvolnění kroužků a zlepšení kompresních poměrů. Pokud k tomu nedojde, nezbývá než provést GO.

U převodovky se zhoršilo řazení, je hlučnější?

• Doporučuji použít recepturu 451 nebo 515 pro osobní automobily a 844 pro velké převodovky nákladních aut. Každopádně dojde ke zlepšení funkčnosti převodovky a snížení hlučnosti.

Jak je to s “celoživotní” náplní převodovky?

• Tento problém jsem diskutoval s řadou odborníků a ti se vesměs shodují na tom, že by se náplň převodovek měla měnit max. po 80 000 km díky tomu, že v oleji začíná narůstat množství otěrových částic, které zhoršují mazací podmínky v převodovce. Pozor, náplň převodovky vybírejte podle WIN kódu vozidla. Některé firmy (např. Renault) používají různé typy převodovek, kdy každá mívá jinou olejovou náplň a její záměna by mohla způsobit poškození převodovky díky jinému chemickému složení převodového oleje.

Máte problémy se servem? Řízení jde ztuha a prosakuje olej?

• Pro řešení a odstranění tohoto problému použijte recepturu PSP. V mnoha případech ustaly i značné prosaky oleje tím, že dojde k oživení těsnění a dále k vyšší kluznosti dílů uvnitř serva.

Jak a čím ošetřit auto po vybroušení koroze?

Má se lesklý kov nejdříve ošetřit nějakou základovkou a teprve potom vytmelit, nebo nejdřív tmel, přebroušení a až poté barva? A jakou základní barvu byste mi doporučili?

Vypracování podkladu, nátěrového systému, by mělo korespondovat s druhem zvoleného finálního vrchního emailu.

Např. pod vypalovací autoemail S 2053 Autobal nebo dvousložkové polyuretanové emaily není vhodné použít běžné syntetické na vzduchu schnoucí základní barvy ( S 2000 Pragoprimer a pod.).

Dvousložkové polyesterové tmely od firmy BKP Výroba polyesterových tmelů, Uherský Brod (obchod@bkp.cz) je možné nanášet přímo na čistý kov, ale s ohledem na antikorozní ochranu je vyhodnější předem aplikovat kvalitní antikorozní základní barvu a potom potřebná místa vytmelit.

Po vybroušení je pak potřebné podklad sjednotit vhodnou podkladovou barvou případně stříkacím tmelem firmy BKP, celou plochu jemně přebrousit jemným brusným papírem č. 400, 600 a případně i jemnějším.Teprve na takto dokonale přpravený podklad je možné aplikovat vrchní email.

 Z dostupných základních antikorozních nátěrových hmot, která je vhodná jak pod polyesterový tmel, tak prakticky pod každý druh podkladové barvy nebo emailu, je možné použít epoxidovou antikorozní základní dvousložkovou barvu S 2300 Epolex.Tuto barvu je možné použít i jako podkladovou, přestřík tmelených míst a pro celkové sjednocení podkladu pod finální nástřik emailem

Pokud majiteli záleží na tom, aby jeho vůz byl co nejdéle ve skvělé formě a vypadal hezky, musí o něj dobře pečovat a dopřát mu pravidelný servis. Péče o karoserii, interiér a další je věcí každého majitele a je vždy ukázkou toho, jak se o své auto stará.

Péče o karoserii, ochrana před korozí

Kvalita laku je nejen estetickým, ale i funkčním prvkem každého vozu. Krásně naleštěná karoserie je bezesporu pastvou pro oči a odměnou jeho majiteli za vynaložené úsilí, ale udržovaný vůz je i mnohem atraktivnější při případném prodeji. To je také první hledisko, které potenciálního kupce zaujme. Zdravý lak má také důležitou funkci chránit kovové díly před korozí. V současné době jsou pozinkované plechy karoserie samozřejmostí, ale pozinkování není všelék a i tato povrchová úprava má svou životnost. Pokud se na pozinkovaný kov dostane agresivní látka, velice brzy se může objevit oxidace. Při pokusu s různými pozinkovanými šrouby ve vodě s malým procentem kyseliny se na jejich povrchu objevila během pár dnů vrstvička oxidace a koroze. Pokud dojde k poškození laku až na tuto vrstvu, koroze se může i překvapivě brzy ukázat. Zejména v zimním období, kdy jsou cesty ošetřovány solí a kamínky, dostává lak pořádně zabrat. Proto je dobré co nejspíš zatřít barvou vzniklé oděrky a výtluky od kamínků v laku. Pokud je auto znečištěné od soli, nemělo by se dávat do vyhřívané garáže. Vyšší teplota totiž značně urychlí oxidaci kovů. I nečistoty v sobě zadržuji škodlivou vlhkost. Nejlepší řešení je auto čím jak nejspíš vystříkat proudem vody a sůl i další nečistoty odstranit. Je dobré používat přiměřeně teplou vodu, horká voda je pro lak zejména v zimě nevhodná. Pokud se lak pravidelně nemyje, ztrácí svůj lesk.

Jak umývat auto?

Sama jsem zastáncem ručního mytí, kartáče v myčkách ve většině případů způsobí na povrchu laku jemné škrábance, které jsou nepříjemně viditelné zejména za slunečného počasí. Před mytím auta je nejlepší důkladně vystříkat karoserii a spodek auta včetně podběhů silnějším proudem vody, často se používají tlakové čističe. Takto se rozmočí a odstraní hrubé nečistoty a také drobné částice, které by při mytí houbkou poškrábaly lak. Při mytí vozu houbkou používám jen čistou vlažnou vodu do 50°C bez jakéhokoliv šampónu. Šampóny často bývají pro lak agresivní, odstraňují ochrannou vrstvu vosku a jejich zbytky se mohou zdržovat v dutinách vozu nebo třeba v plastových lištách oken. Tento problém jsem kdysi řešila, když značkový autošampón s voskem zhoršil chod oken v lištách a bylo je třeba důkladně promazat silikonovým olejem, aby zase chodily O.K. Pokud je lak navoskován kvalitním voskem (viz dále), nečistoty jdou snadno odstranit jen čistou vodou bez jakékoliv další chemie…

Po důkladném umytí houbkou se auto znovu vystříká proudem vody. Pak je velice důležité ho dobře vysušit, jinak by zaschlé kapičky vody způsobily na laku nevzhledné „mapy“. Hodně se mi osvědčila švédská utěrka – používám tu největší „Profi“, která absorbuje nejvíc vody a je dostatečně jemná. Auto myju i vytírám vždy od předních a horních dílů karoserie směrem dozadu a dolů. Jako poslední dělám prahy a kola. Hadr pravidelně promáchávám v teplé vodě. Musí se důkladně vysušit i vnitřek vozu, rám kolem dveří, zavazadelník, vnitřek víčka nádrže a i motorový prostor. Ve finále ještě použiju jelenici, kterou čistím zejména okna (i zevnitř) a chromované doplňky. Po umytí je vhodné trochu protáhnout brzdy, stačí krátká jízda, aby se odstranila vrstvička rzi z kotoučů a také proud vzduchu vytlačí zbylou vodu ze skulinek a nepřístupných míst pryč.

Nikdy se nesmí znečištěný lak čistit „nasucho“, protože by částice na něm způsobily trvalé poškození a šrámy. I před voskováním je třeba lak dokonale vyčistit a vysušit.

Voskování a konzervace laku

V obchodech nabízejí bohatý sortiment vosků a prostředků na ochranu a vyleštění laku. Každý takový vosk umí však „jen něco“ a je třeba je kombinovat. Na barevné – nemetalické laky jsou vhodné barevné leštěnky (např.Turtle Wax), které kromě jemných brusných částic obsahují i barevný pigment, který dodá laku nejen hluboký lesk, ale i svěží barvu. Obsah konzervačních látek však nedostačuje k dlouhodobé ochraně, ač to výrobce na obalu píše, a tak po několika umytích, se vosk rychle ztrácí. Naproti tomu se prodávají tzv. tvrdé vosky (zpravidla to jsou čiré tekuté látky) s dlouhodobou ochranou. Ty vydrží na laku déle, ale zase nemají schopnost ho tak hezky vyleštit. Kdysi se prodával finský vosk KORREK TEFLOX, který měl funkci leštit i dokonale konzervovat. Vydržel na laku téměř půl roku. V jeho složení byl i teflon a silikon. Byl to jeden z mála vosků, které nešly z použitého hadříku vyprat, takže bylo jasné, že na laku zůstane velmi dlouho. Na drobné šrámy jsou vhodné brusné pasty, velmi kvalitní je 3M s jemností částic 2000, kterou používají profíci v lakovnách. Po několika létech, co pečuji o auto jsem došla k závěru, že nejlepší je namíchání vosků podle potřeby. Na metalický perleťový lak používám celkem pět složek v určitém poměru. Barevný vosk (Turtle Wax) + jemná brusná posta (u nového laku není třeba)+tvrdý vosk (Hard Wax) + silikonový a teflonový olej (tyto oleje tvoří maximálně 10% z celé směsi). V létě převažuje množství barevné leštěnky, v zimě naopak tvrdý vosk. Vše je třeba dokonale promíchat a nejlépe ihned spotřebovat.

Voskování karoserie se provádí stejně jako u mytí od předních a horních dílů směrem dozadu a dolů. Voskuji i litá kola. Na dobře větraném a stinném místě se vosk nanáší krouživými pohyby pomocí měkkého hadříku postupně na celou plochu karoserie a je třeba ošetřit i vnitřní části rámu, lemy blatníků, vnitřky a spodek dveří a další lakované díly automobilu. Stačí nanést tenkou vrstvu, ale o to více důkladně. Nanesenou směs vosků a přípravků ponechám zaschnout a reagovat s lakem několik hodin. Poté vše vyleštím velmi měkkým hadříkem, jde to celkem snadno. Takto ošetřený lak má nádherný a hluboký lesk, barva ožije a zmizí i jemné šrámy. Ochranná vrstva vydrží na laku cca půl roku, je-li omýván pouze čistou vodou. Protože ochranná vrstva obsahuje silikon a teflon, není možné lak několik měsíců přestříkat.

Péče o plastové a pryžové díly

Velmi dobrou účinnost mají pěnové čističe (např. Armorall) a také přípravky obsahující silikon a lanolin. Pro svou jemnou vůni jsou vhodné i na plasty v interiéru. Pěna se nanáší pomocí jemné houbičky a je třeba ji pečlivě rozleštit, aby se vytvořila rovnoměrná vrstva. Po zaschnutí se může ještě jednou přeleštit suchou houbkou. Je důležité dbát i o plastové lišty kolem oken včetně vodících lišt, v nichž chodí skla, těsnění, pneumatiky, ale také o plastové a pryžové díly v motorovém prostoru. Nejen, že vypadají stále jako nové, ale jsou pružnější, odolnější a prodlouží se jejich životnost. Díky pečlivému a pravidelnému ošetřování mám na původních tlumičích dosud nedotčené gumové manžety. Auto je čtrnáct let staré s více jak 200.000km na tachometru! Těsnění kolem dveří je vhodné zejména před zimou ošetřit glycerinem, aby nepřimrzlo. Protože se pod těsněním zdržuje vlhkost a různé nečistoty, každý rok je opatrně demontuji, vyčistím vše a nastříkám silikonovým olejem. Po zavadnutí přebytečný olej setřu hadříkem a těsnění vrátím zpět.

Další drobnosti pro lepší funkčnost

Do zámků je vhodný olej s grafitem. Závěsy dveří a místa, kde dochází ke tření, občas promažu kvalitním tukem, nejlépe bezbarvým. Hodně se mi osvědčil tuk, který používám na ložiska a bovdeny jízdního kola. Ten si udržuje i při velkých výkyvech teplot své vlastnosti a nezkapalní. Bez povšimnutí neponechávám ani konektory elektroinstalace. Každoročně je ošetřím kontakt sprejem, který nejen, že zlepší vodivost, ale vytěsní vlhkost a chrání vše před korozí.

Ochrana podvozku a dutin

Mnohá skrytá místa a dutiny mohou za čas překvapit výskytem koroze. To je však už pozdě zejména, když proleze naskrz. Různé firmy nabízejí vystříkání dutin a podvozku, což je třeba čím jak nejspíš udělat, pokud to člověk nemá možnost zvládnout vlastními silami. Ne všechny takové firmy ale udělají práci důkladně a pečlivě. Protože mám možnost najet s autem na rampu, ošetřuji si komplet podvozek sama. Je to otázka cca půl dne práce. Ještě před nástřikem ochranné pryskyřice je třeba celý podvozek pořádně vystříkat silným proudem vody (pozor na plastové kryty pod motorem a podběhy) a důkladně vše vysušit. Ideální je vystříkat to den předem a vše provádět za suchého a teplého počasí. Před nástřikem podvozku je důležité důkladně odstranit případnou rez, protože by i po nanesení ochranného nátěru dál hlodala na kovových dílech a velmi brzy se opět ukázala. I původní barva, která má tendenci odprýskávat, je třeba dobře odstranit. Často si vystačím s drátěným kartáčem a hrubším smirkem. Na odmaštění používám technický benzín a hadřík, který nepouští vlákna. Takto připravený podvozek nastříkám kvalitní pryskyřicí, která si uchovává po zaschnutí pružnost a je odolná vůči odlétávajícím kamínkům i soli. Konkrétně používám značku Motip (prodává se i ve více barevných provedeních) a na celý podvozek mi postačí bohatě dvě dózy. Stříkám více tenkých vrstev v intervalech cca 20 minut. Důležité je takto ošetřit i vnitřky lemů blatníků, ramena náprav a upevňovací prvky na podvozku. V tenké vrstvě je barva docela hladká. Barva by se neměla dostat na pryžové díly a manžety, proto je předem zabalím do sáčku nebo novinového papíru, případně zástřik barvy opatrně odstraním ředidlem. Všechny pryžové a plastové části pak ošetřím silikonovým olejem a nechám ho chvíli působit. Poté přebytečný olej setřu hadříkem. Nezapomínám ani na výfuk. Tady používám silikonovou stříbrnou barvu odolnou vůči vysokým teplotám. Vydrží hodně dlouho a je stále jakoby mastná, takže odpuzuje vodu a škodlivé látky. Po zimě je třeba poopravit barvu tam, kde ji kamínky poškodily. Kvalitně provedený nástřik podvozku vydrží velmi dlouho, ale vždy je dobré preventivně zkontrolovat jeho stav před zimou.

Do dutin používám speciální vosk ve spreji, který se jednoduše aplikuje tenkou trubičkou, takže je možné se i úzkou skulinkou dostat hluboko dovnitř ošetřovaného dílu. Používám ochranný vosk značky Dinitrol, protože mimo své vynikající dlouhodobé konzervační vlastnosti má tendenci teplem vzlínat a roztáhnout se na celou vnitřní plochu dutin. Proto je dobré toto dělat v létě. Takto ošetřuji dveře, zadní víko, vnitřní prolisky přední kapoty (ve všech těchto dílech jsou otvory) a samozřejmě prahy (tam je třeba demontovat plastové kryty pro zpřístupnění horních otvorů). Vosk stříkám i do nepřístupných skulinek, například spodní části předních blatníků za koly, kde se zdržují nečistoty odlétávající od kol. Samozřejmě je třeba tyto dutiny nejdřív řádně vyčistit, protože i přes plastový podběh se tam dostane neskutečné množství nečistot.

Péče o automobil, jak jsem ji popsala, není zcela jednoduchá záležitost a vyžaduje dost času a trpělivosti. Pro mě je auto nejen dopravní prostředek, ale i velké hobby, takže mu věnuji dost času a péče. Vynaložená práce na druhou stranu přinese nejen očekávaný výsledek, ale pomůže udržet i hodnotu automobilu. Vycházela jsem zejména z vlastních zkušeností a rad odborníků, včetně informací z odborné literatury .

Rada je velmi jednoduchá, tak že vám předložím tři varianty z kterých si můžete vlastním úsudkem vybrat.

Nejdůležitějším faktorem by měly být provozní podmínky, tedy teploty vozovky, vzduchu, hmotnost vozidla.

Zásadně nejezdíme nikdy na podhuštěných pneumatikách.

Varianta č.1: (optimální)

V tomto případě se řídíme doporučením výrobce vozidla a užitečným zatížením vozidla.

Na autě si najdeme tabulku s hodnotami zatížení vozidla. Většinou tato tabulka je uvedena v manuálu dodávaném s novým vozem, nebo ji najdeme nalepenou na krytu hrdla palivové nádrže vozidla, na sloupku nebo dveřích u řidiče nebo spolujezdce. Jsou i případy kdy tato hodnota je uvedena zespodu na přístrojové palubce.

U nákladních vozidel a pracovních strojů musí být nejvyšší tlak vyznačen na blatníku, nebo jiném místě čitelném z boku vozidla u nápravy (pneumatiky).

POZOR! Na štítku najdeme mnohdy více údajů. To platí hlavně u osobních aut, kdy tabulka obsahuje několik odlišných hodnot pro různé karoserie nebo motorizace shodného typu vozidla.

Proto si najdeme je-li to nutné, údaje platné pouze pro náš typ vozidla. Mohou to být tyto parametry, které musíme bezpečně znát před vyhledáním správného údaje:

• Druh/obsah motoru.
• Provedení karoserie. (Zde bývá často grafický symbol.)
• Rozměr pneumatiky.
• Zatížení vozidla.

Poslední údaj je pro nás do budoucna dosti důležitý, neboť se rozhodneme dle našich požadavků, zda jezdíme v autě plně zatíženém, nebo zda tento stav nastane jen výjimečně a normálně jezdíme třeba jen ve dvou osobách bez nákladu.

Podle toho zvolíme v tabulce hodnotu huštění. Tedy zda budeme hustit pneumatiky na tlak nižší nebo vyšší dle tabulky.

Nejdůležitější zásada u všech vozidel je taková že hustíme jednotlivé nápravy stejným tlakem i když např. přední náprava může mít nižší tlak než zadní, ale vždy na obou pneumatikách totožné nápravy shodný!

Je nesmysl jet pro těžkou věc do obchodu na běžně nahuštěných pneumatikách, stejně jako jezdit sám řidič na maximálně nahuštěných pneumatikách. Ty totiž při brždění bez zatížení mají zhoršený účinek, stejně tak jako dochází k většímu opotřebení z důvodu nerovnoměrného opotřebení dezénu.

Dle předpisu výrobce vozidla je nutné kontrolovat tlak v pneumatikách při každém tankování (plné) nádrže, (stejně jako kontrola motorového oleje). Ovšem kdo z vás to asi dělá?

Rozhodně tlak v pneumatikách kontrolujeme jednou měsíčně měřákem a pohledem před každou jízdou.

Osobně doporučuji kontrolovat tlak v pneumatikách nejméně každé tři měsíce, minimálně jednou za půl roku zkontrolovat tlak v rezervě a rezervu nahustit na nejvyšší tlak doporučený u daného vozidla.

Při výměně případně trochu odfouknout. Je dobré vozit si tlakoměr s sebou, ale neni to nutnost. Naopak na dovolenou ho doporučuji neboť rozdíly v hodnotách jednotlivých tlakoměrů nejsou vyjimkou a v zahraničí nás může zmást některá hodnota kterou neumíme převést na námi známou. Např. PSI, BAR a p.

Varianta č.2: (vhodná)

Touto variantou se rozumí huštění pneumatik výhradně dle tabulek doporučení výrobce konkrétní pneumatiky. I toto je optimální řešení, když koupíme pneumatiku jinou než jaká byla dodána a propagována u našeho nového vozu, lze se úspěšně řídit také tímto doporučením výrobce pneumatiky.

Pohybujeme se tak v optimálním tvaru pneumatiky, styku s vozovkou a odolnosti pneumatiky při jízdě ve stížených podmínkách – výmolech, terénu, staveništích. Dosáhneme optimálního kilometrového výkonu, který hlavně oceníme u kamionů a autobusů ve výsledných číslech úspor nákladů na ujeté kilometry.

Varianta č.3: (možná)

Další možností je úspora paliva – vykoupená horšími brzdnými vlastnostmi, mnohdy i nesouměrným opotřebením pneumatik.

Spočívá v tom že pneumatiky hustíme na maximální hodnotu doporučenou výrobcem vozidla a to i tehdy když nejedeme zatíženi. Výhody jsou ty, že hustíme stále stejně. Docílíme menší spotřeby, což v zimním období platí míň než v letním.

Tento způsob huštění se vyplatí tehdy když budeme jezdit méně a pneumatiky neopotřebíme dříve než mine jejich životnost. (Stáří.)

Nikdy však nehustíme pneumatiky na maximální hodnoty, které jsou napsány na pneumatice. Pneumatika samozřejmě tento tlak vydrží, ale nám to nic dobrého nepřinese a to ani v případě pracovních strojů.

Zda se tento způsob huštění vyplatí je velmi individuální, stejně jako je individuální způsob jízdy každého řidiče, který má na výkon pneumatik a výsledek ekonomických parametrů ze všeho největší vliv.

Víte co dýcháte vy a vaše děti?

Jezdíte klimatizovaným autem denně do práce, do školy, za sportem, na dovolenou….?Bývají děti často nemocné? Míváte i vy zdravotní potíže? Přemýšleli jste někdy o tom, proč? Odpověď možná naleznete zde.

Klimatizace v létě – je dobrý sluha, ale může být i špatný pán. Riziko vlivu klimatizace na srdeční činnost je asi všeobecně známo. Další zdravotní rizika – pokud je klimatizační a filtrační systém ve voze neudržovaný, spolu s ochlazeným vzduchem do kabiny proudí i vše co nestačí zachytit: roztoči, plísně, množství hub, bakterií a zvířeného prachu. Jak předcházet takovému zdravotnímu riziku?

Klimatizace potřebuje pročistit a vyměnit olej!

Výrobci  “ klimatizace “ doporučují kontrolu a servis   2x   ročně!

Proč tak často?

Klimatizace funguje jako lednice. Ta ale stále stojí na místě a „nedýchá“ denně znečištěný vzduch z venku. Naproti tomu, klimatizace ve vašem voze je vystavována otřesům a vnějším vlivům. Systém klimatizace také nikdy není zcela těsný a dochází k únikům chladiva a oleje. Pokud je ho málo, sice chladí, ale je extrémně zatěžován např.kompresor, potažmo motor. Zvyšuje se spotřeba paliva vozu a namáhá řemen. Může dojít až k přetržení řemenu kompresoru klimatizace. Stejným řemenem může být poháněno např. i vodní čerpadlo. V takovém případě pak dochází až k zadření motoru. Při úniku chladiva a hlavně oleje z chladicího systému hrozí riziko zadření kompresoru klimatizace. Pak cena opravy nezřídka dosahuje řádů desítek tisíc korun.

Každý automobil má přesně definované množství chladiva a oleje. Pouhé doplnění chladiva nestačí!

Preventivní údržba se VYPLATÍ!

Jak kontrola probíhá?

• netěsnosti a úniky chladiva ze systému
• pročistí chladící systém, filtry, doplní oleje, kapaliny antiseptické směsi a pod.
• dezinfekci průduchů

Fix It Pro

Už máte dost ošklivě poškrábaných zámků dveří na autě? Z těch čmouh a škrábanců, které Vám udělají jiní na vašem autě?

Fix It Pro je ideální řešení - škrábance zmizí bleskurychle …

 Fix-IT Pro disponuje profesionální rychle-opravnou formulí, kterou můžete účinně ošetřit poškozený povrch na Vašem autě. Nabízí jednoduché a extrémně dlouho trvající řešení na všechny nepříjemné chyby poškození laku, které byste nechtěli dát opravit v drahých Autoservisech.

Jiné opravné sady jen zakryjí tyto chyby. Ale Fix-it-Pro   opravdu   vyplní rýhy!

Složky Fix-IT aktivují UV paprsky slunečního záření. Nejprve se vyplní poškozená část (škrábanec), pak se spojí s původním lakem vozidla, tím Fix-IT trvale zneviditelní malé šmouhy.

Jedinečná formule Fix It Pro nechá trvale zmizet povrchové škrábance, spojí stávající vrstvy laku a pak už jen sám od sebe uschne.

Její ergonomické provedení umožňuje precizní použití.

Nepotřebujete k tomu vzdělání, aby se lak na Vašem autě blýskal stejně, jako když byl nový!

Naše autodílna  může souhlasit jen s tím ,že lze opravit  jen  „povrchový“  škrábanec.

• Chcete si pořídit nové pneumatiky na váš automobil a nevíte jaké zvolit?
• Chcete skloubit kvalitu s cenou a nevíte, co pro vás bude to nejlepší?

Poradí vám tento článek.

Při výběru rozhodují údaje uvedené v technickém průkazu a rozměry. Dále si musíte ujasnit, jestli chcete letní, nebo zimní pneumatiky. Neřiďte se pouze údaji na stávající pneumatice, mohlo by se jednat o předchozí špatnou volbu. Číselné a písemné označení na pneumatice se budu snažit v krátkosti objasnit.

Na každé pneumatice najdete označení, které vyjadřuje příslušné atributy. Označení může vypadat třeba nějak takto: 185/65 R 14 85 T. Číslo 205 označuje šířku pneumatiky v milimetrech. Číslo 65 je určující pro boční profil, který vyjadřuje poměr mezi výškou a šířkou pneumatiky v procentech (výška pneumatiky je 65 % z šířky jejího příčného řezu). Písmeno T rozlišuje typ konstrukce (radiální, diagonální, smíšené). Číslo 14 označuje průměr ráfku v palcích a číslo 85 určuje index nosnosti. A konečné písmeno T charakterizuje rychlostní index.

V označení na pneumatikách už se vyznáte a teď se zaměřím na dělení letních a zimních pneumatik. Odlišují se charakterem materiálu. Zimní pneumatiky jsou používány v zimě, jsou vystaveny nízkým teplotám a jejich výroba je složitější a nákladnější. Se zimními pneumatikami byste měli jezdit, když je teplota vzduchu pod 7oC. Se zimními pneumatikami bude automobil i při nízkých teplotách držet na vozovce a bude tak bránit možným smykům. Zimní pneumatiky mají také hlubší dezén, díky němuž vytlačuje při jízdě sníh z drážek.

Pneumatiky se vyrábí v různých cenových kategoriích, ale taky v různých kvalitách. Je dobré sledovat testy prodávaných pneumatik. Koupit pneumatiky s dobrou kvalitou můžete ale i přímo na internetu. Prodej pneumatik v internetových obchodech je výhodný díky nízkým cenám a referencím spokojených zákazníků. Internetové obchody s pneumatikami dokázali odstrčit konkurenci, protože mají nízké náklady firmy. Právě proto si můžete zboží koupit na internetu levněji, ať už se jedná o cokoliv. Navíc spokojenost zákazníků svědčí o tom, že za zbožím se neskrývá žádný zajíc v pytli. V ověřených e-shopech tak skloubili kvalitu s nízkou cenou.

Zimní a letní pneumatiky: Měňte je včas