Hybridní Opel Ampera
Hybridní Opel Ampera si odnáší prestižní ocenění. Ve finále porazil městský Volkswagen Up! i univerzální Ford Focus.
Hybrid Opel Ampera získal titul Auto roku 2012. Ve finále porazil i Volkswagen Up!, na který zbylo druhé místo, a Ford Focus, který se usadil na místě třetím Opel Ampera je technicky elektromobil, který používá spalovací motor jako generátor, když se vybijí akumulátory. Jinak ho můžete nabíjet za zásuvky.
Organizace Car Of The Year ještě nevydala tiskovou zprávu a ani zatím nevíme, kolik které auto obdrželo hlasů „odborné“ poroty. To slovíčko odborné dáváme do závorky úmyslně, neboť se stačí podívat na loňský výsledek…
Jestli s výsledky nesouhlasíte a myslíte, že si titul zaslouží jiné auto, můžete hlasovat v naší anketě Internetové auto roku 2012. Vítěze totiž vyberete vy, a ne novináři!
Opel Insignia OPC
Německá ladičská firma MR Car Design je zpět mezi výkonnými osobními vozy, její Insignia OPC dosahuje výkonu 375 koní.
Z poslední doby si dílo MR Car Designu připomeneme především bizarním laděním dodávky VW Transporter, přičemž loňská stavba Renault Clio RS 200 MR Car Design příliš zájmu nevzbudila. Nyní se ale pánové z MR Car Designu do hry vrací specifickým laděním špičkového modelu Opel Insignia OPC.
Opel Insignia OPC v čerstvém ladění německou firmou MR Car Design
A hned při prvním pohledu na přiložené snímky si kromě specifických dvacetipalcových litých ráfků Oxigin všimneme především enormně nízké světlé výšky. Novinka se však s přehledem vypořádá i s běžnými silničními nerovnostmi, neboť pánové z MR Car Designu na ní aplikovali, podobně jako na již zmíněné dodávce Volkswagen, systém pneumatického pérování s možností regulace světlosti v relativně širokém rozsahu.
Při prvním pohledu na tento stroj vyniknou především nízká světlá výška a výrazné ráfky
Mnoho technických detailů firma MR Car Design ke své Insignii OPC nezveřejnila, snad s výjimkou pohonné jednotky. Standardní zážehový šestiválec Opelu Insignia OPC s objemem 2,8 l nově dosahuje výkonu 375 koní (276 kW) a točivého momentu 495 Nm, což je o 50 koní, resp. 60 Nm více než v sérii.
Srdcem tohoto posílení jsou nový program řídicí jednotky a upravené sání s filtrem K&N.
Rolls-Royce směřuje do dražby
Očekává se, že za toto kupé Rolls-Royce Silver Cloud I Drophead zaplatí jeho nový majitel na aukci, která se uskuteční příští měsíc, minimálně jeden milion liber (v přepočtu zhruba 30 milionů korun).
Dvousedadlový kabriolet britské královské automobilky je totiž hodně výjimečný. Byly vyrobeny jen dva kusy. Tento pochází z roku 1958.
K výbavě luxusního, padesát čtyři roky starého automobilu, který má jen dvě sedadla a o to větší zavazadlový prostor, patří například koktejlový bar se čtyřmi tumblery na whisky.
K dalším zvláštnostem vozu se řadí elektricky ovládaná stahovací střecha a dokonalé kožené čalounění sedadel.
Test letních pneumatik
Nejlepší letní pneumatiky z letošní nabídky pro Škodu Octavia a jiná auta podobné velikosti nabízí Continental. Rozhodl o tom nezávislý srovnávací test autoklubu ADAC a jeho partnerů. A opět Continental! Pneumatiky této značky kralují letošním testům. Continental letos zvítězil ve všech třech kategoriích tradičních testů letního obutí – přemožitele nenašel mezi 14palcovými, 16palcovými koly pro SUV ani ve třídě kol velikosti 205/55 16 pro běžná osobní auta
Vítězný model Continental ContiPremiumContact 5 doprovodily do skupiny pneumatik s nejlepším hodnocením také výrobky Goodyear OptiGrip, Dunlop SP Sport Fast-Response, Bridgestone Turanza T001 a Semperit Speed-Life. Za nimi následuje ve výsledkové listině deset produktů, u nichž testy odhalily alespoň jednu slabinu.
Některé gumy neobstály ve zkouškách, které se věnují rychlosti opotřebení vzorku, jiné příliš zvyšují spotřebu paliva nebo jsou hlučnější než nejlepší kvintet.Nejlevnější volbu z pětky nejúspěšnějších představují letní pláště značky Semperit. Sadu čtyř takových kol lze koupit v internetových obchodech za 6300 korun. O zhruba 1300 korun více zaplatí ten, kdo vsadí na vítěze testu ADAC od Continentalu. Žádná z pneumatik ve srovnávacím testu vyloženě nepropadla.
- Tuzemští řidiči nesmí výměnu zimních kol za letní uspěchat.
- Až do konce března platí, že při zimních podmínkách musí mít na autě zimní obutí.
Auta dostanou barevné značky
Od prvního prosince letošního roku musí všichni dealeři nových aut v Německu přidat k nabízenému zboží visačku známou z prodejen lednic, myček nebo jiného elektrozboží. Barevné pruhy a písmena známá z ledniček, myček nebo praček dostanou také auta. Hned od začátku budí nový zákon spoustu negativních reakcí. Auta se totiž budou rozdělovat podle jednotlivých tříd a v jejich mantinelech se auta označkují.
A tak nebude neobvyklé, když miniauto se spotřebou šest litrů paliva dostane červené označení, ale velké SUV s o litry vyšším apetitem se bude pyšnit zelenou visačkou. Barvu na škále od ekologické zelené po k přírodě nešetrnou červenou přiradí legislativa k autům na základě údajů o spotřebě paliva a s tím souvisejícími emisemi CO2.
Ekologické organizace i německý autoklub ADAC zákon kritizují. Velké, často těžké a na spotřebu benzinu či nafty náročné vozy SUV se ocitnou paradoxně v lepším světle, než si zaslouží. „Jejich velká hmotnost se stane jakousi výhodou,“ řekl pro on-line verzi týdeníku Der Spiegel Wolfgang Lohbeck, automobilový expert organizace Greenpeace. Zástupci ADAC hovoří o zmatení nebo přinejmenším znejistění zákazníků kupujících automobily.
Zelené označení anebo písmeno A či A+, jak je znají lidé z prodejen elektrického vybavení domácností, nedostanou auta jen na základě údajů o spotřebě paliva.
Německá vláda totiž přijala nápad používat složitý přepočet, který bere v úvahu hmotnost vozidla. Proto se podle magazínu Der Spiegel může stát, že velké SUV vážící 2,5 tuny dostane zelenou značku. Minivozítko do města s mnohem nižší spotřebou, ale s pouhými 900 kilogramy si podle výpočtu úředníků zaslouží červenou visačku a negativní označení písmenem G.
Porovnání a přidělení energetické náročnosti aut bude totiž probíhat v rámci jednotlivých hmotnostních kategorií vozidel. Ministerstvo, které zákon připravilo, ho obhajuje kvůli zjednodušení při výběru auta. „Větší transparence povede k větší konkurenci a ke snížení emisí,“ hlásají němečtí úředníci do médií.
Autoklub ADAC, který hodnotí auta po stránce vypouštěných škodlivin a sestavuje žebříčky ekologických aut, proti nové legislativě hlasitě protestuje. „Malá auta s nízkou spotřebou dostanou často červenou, větší auta s velkou spotřebou budou označená zelenou,“ varuje Christian Buric z ADAC. Nejen podle něj budou zákazníci v showroomech zmatení a celá podstata označování aut podle energetické náročnosti selže.
Auta dostanou barevné značky
Od prvního prosince letošního roku musí všichni dealeři nových aut v Německu přidat k nabízenému zboží visačku známou z prodejen lednic, myček nebo jiného elektrozboží. Barevné pruhy a písmena známá z ledniček, myček nebo praček dostanou také auta
Hned od začátku budí nový zákon spoustu negativních reakcí. Auta se totiž budou rozdělovat podle jednotlivých tříd a v jejich mantinelech se auta označkují.
A tak nebude neobvyklé, když miniauto se spotřebou šest litrů paliva dostane červené označení, ale velké SUV s o litry vyšším apetitem se bude pyšnit zelenou visačkou.Barvu na škále od ekologické zelené po k přírodě nešetrnou červenou přiřadí legislativa k autům na základě údajů o spotřebě paliva a s tím souvisejícími emisemi CO2.Ekologické organizace i německý autoklub ADAC zákon kritizují. Velké, často těžké a na spotřebu benzinu či nafty náročné vozy SUV se ocitnou paradoxně v lepším světle, než si zaslouží.
„Jejich velká hmotnost se stane jakousi výhodou,“ řekl pro on-line verzi týdeníku Der Spiegel Wolfgang Lohbeck, automobilový expert organizace Greenpeace. Zástupci ADAC hovoří o zmatení nebo přinejmenším znejistění zákazníků kupujících automobily.
Zelené označení anebo písmeno A či A+, jak je znají lidé z prodejen elektrického vybavení domácností, nedostanou auta jen na základě údajů o spotřebě paliva. Německá vláda totiž přijala nápad používat složitý přepočet, který bere v úvahu hmotnost vozidla. Proto se podle magazínu Der Spiegel může stát, že velké SUV vážící 2,5 tuny dostane zelenou značku.
Minivozítko do města s mnohem nižší spotřebou, ale s pouhými 900 kilogramy si podle výpočtu úředníků zaslouží červenou visačku a negativní označení písmenem G.Porovnání a přidělení energetické náročnosti aut bude totiž probíhat v rámci jednotlivých hmotnostních kategorií vozidel.
Ministerstvo, které zákon připravilo, ho obhajuje kvůli zjednodušení při výběru auta. „Větší transparence povede k větší konkurenci a ke snížení emisí,“ hlásají němečtí úředníci do médií.
Autoklub ADAC, který hodnotí auta po stránce vypouštěných škodlivin a sestavuje žebříčky ekologických aut, proti nové legislativě hlasitě protestuje. Malá auta s nízkou spotřebou dostanou často červenou, větší auta s velkou spotřebou budou označená zelenou,“ varuje Christian Buric z ADAC. Nejen podle něj budou zákazníci v showroomech zmatení a celá podstata označování aut podle energetické náročnosti selže.
Volvo 700
Tvarům automobilů švédského Volva dominovaly v předposlední a poslední dekádě minulého století výrazné hrany. Ty se poprvé objevily před třiceti lety, kdy byl představen model 760. Stal se první vlaštovkou celé řady 700.
Projekt P31 odstartoval již v roce 1975. Automobilový svět tehdy sužovala první palivová krize, Volvo neuspokojivá kvalita jejich řady 200 (ano, je to tak!), drahá výroba v Torslandě a ještě dražší export mimo Švédsko. Problémy sice vyřešil malý vůz série 300 z Nizozemí, ale jen částečně. Volvo potřebovalo velké auto pro masy, které by bylo tahounem prodejů. Již tehdy se hledělo také na spotřebu, emise, hluk a bezpečnost. Nesměla chybět ani typická robustnost, ale i slušný výkon.
Šetříme náklady
Výsledky průzkumů a studií byly následující: rozvor novinky vzroste oproti dvoustovce o 10 cm, ale délka se zmenší a automobil bude o 100 kg lehčí. Technika musí být převzata z ní, aby se ušetřily náklady. Takže pohon zadních kol zůstává. Tvary ale budou zcela nové. Jenže, jaké? Tehdejší šéfdesignér Volva Jan Wilsgaard původně preferoval, světě div se, hatchback! Většina skic i od externích návrhářů byly ovšem sedany a finanční oddělení prosazovalo výrazné hrany, velké plochy a kdyby to šlo, tak všude i devadesátistupňové úhly. Na pořadu dne byla redukce nákladů.
Wilsgaard nakonec vytáhl svůj poslední návrh: hranatou krabici ve stylu kombi s opravdu rovnými liniemi. Její alternativou byl sedan s takřka svislým zadním oknem, i jeho tvarům tedy dominovaly hrany. Nešlo tady zdaleka jen o finance, ale i o prostor, komfort a výhled ven z vozu. Volvo konečné návrhy předkládalo dokonce klientům, kdepak, utajování, jejich reakce je nutné otestovat! Zejména Američané byli z radikální změny designu nadšeni, zatímco domácí Švédové byli skeptičtí. Jenže, hlavním trhem se měly stát právě Spojené státy.
VCC = Volvo Car Concept. Nebo Corporation?
Vývoj, při kterém byly již štědře využívány počítače, běžel dál. Projekt dostal na začátku roku 1978 definitivní číslo 1155 a na jaře už jezdil první funkční prototyp. Série testovacích aut na sebe nenechala dlouho čekat. Jezdila po třech kontinentech a absolvovala celkem 3,2 milionu kilometrů. V roce 1979 se divize osobních automobilů AB Volvo oddělila od nákladní a vznikla dnešní Volvo Car Corporation, do jejího čela se postavil Häkan Frisinger.
Představení bylo plánováno už na rok 1980, ale oddalovalo se. Tehdy spatřil světlo světa alespoň koncept VCC. Zkratka znamenala prostinké Volvo Car Concept, ale odpovídala i novému názvu společnosti. Wilsgaardův konečný návrh byl dále rozvinut a vznikl vlastně předobraz pozdějšího kombi série 700, jen o něco kratší. Zadní náprava s neměnným rozchodem kol se uplatnila i v sérii a pod kapotou trůnil turbodiesel. Dnes jej najdete ve firemním muzeu.
Únor bílý, Volvo sílí
Pozdější 760 se ladila dále a premiéra se stále odsouvala. Ale Švédové si nemohli dovolit obchodní propadák, protože by firmu definitivně pohřbil, takže z uvažovaného představení na IAA 1981 ve Frankfurtu také sešlo. Automobil byl poprvé veřejnosti prezentován coby 760 GLE v únoru 1982. Jistě, hrany tehdy vládly automobilové módě a zejména Japonci a Američané je dovedli až do extrému. Volvo 760 ale nebylo beztvarou unylou krabicí, nepostrádalo eleganci a styl. Tedy, je pravdou, že jej ne všichni jej přivítali s nadšením, našly se i odmítavé reakce. Například slavný Gordon Murray (ano, pozdější tvůrce McLarenu F1) se vyjádřil dosti nelichotivě a prohlásil rezolutně: Je obscénní. Vypadá jako poevropštěné americké auto, pro mě je krokem zpátky
Zpočátku bylo k dispozici s trojicí motorů. Navzdory šestce v číselném označení uvnitř mohlo bušit zážehové čtyřválcové turbo 2,3 l/127 kW, benzinový V6 2,85 l/115 kW nebo řadový turbodiesel D24 2,4 l/81 kW, taktéž se šesticí válců. Dle požadavků švédské automobilky jej pro ni vyvinul a vyráběl německý Volkswagen. Jím vybavené Volvo 760 bylo ve své době nejrychlejším sériovým osobním autem na světě s naftovým agregátem v útrobách, jelo až 170 km/h. Dnes to možná vzbuzuje úsměv, ale před třiceti lety?
Pod 100 tisíc
Na domácím trhu byl k mání model 760 GLE pod psychologickou hranicí 100 tisíc korun (řeč je přirozeně o těch švédských). Pro ctitele přesných čísel: 99.800 SEK. Za tyto peníze ovšem zákazník nedostal žádné holátko, ale 4,8 m dlouhou limuzínu s rozvorem 2,77 m, vidlicovým šestiválcem, samočinnou převodovkou, posilovačem řízení, klimatizací a střešním oknem. Globální prodeje vystřelily okamžitě směrem vzhůru.
Levnějš
Model 760 doplnil v roce 1984 levnější 740 a k oběma přibyly také karosářské varianty kombi. V řadě 740 chyběl vidlicový šestiválec a začínala na čtyřválci 2,3 l/103 kW, respektive 127 kW s přeplňováním. Nechyběl ani dopovaný naftový motor 2,4 l. Pro některé trhy se montovaly taktéž čtyřválcové dvoulitry, buď s turbem nebo bez. Agresivní obchodní politika, kdy nejdřív automobilka vrhne na trh špičkové verze a až poté ty lidovější, rozhodně není ani dnes obvyklá.
Volvo 740 se dočkalo dvou modernizací. První v roce 1988, kdy původní chromem orámovanou masku nahradil mohutný černý plastový gril, o dva roky později (model ‘91) byla vylepšena aerodynamika přední části: nárazníky byly více zapuštěny do karoserie, vpředu se objevilo více chromu ve stylu 960 a také hlavní světla byla navržena podobně. V souvislosti s oběma facelifty přišly i mechanické změny: nejprve čtyřventilová technika a s ní spojené zvýšení výkonu nepřeplňovaného čtyřválce 2,3 l na 114 kW. Při pozdějších úpravách následovala nová turbodmychadla a vstřikování.
Produkce 740 neskončila na podzim 1990, kdy se objevila šestiválcová nástupkyně s devítkou na začátku, ale pokračovala ještě dva roky do premiéry 940, úplně poslední verze měly navíc upravenou přístrojovou desku. Sedmsetčtyřicítka byla populárnější než její starší sourozenec, vyrobilo se jich 1.009.395, zatímco v osmdesátém sedmém roce decentně upraveného modelu 760 vzniklo v období 1982-1990 jen 221.309 kusů. Ten při této modernizaci dostal nezávislé zavěšení i dozadu.
Dvoudveřový bonbónek
Rozhodně nesmíme zapomenout na dvoudveřové kupé 780 s designem od Bertoneho, které debutovalo už v Ženevě 1985. Proslulému italskému návrháři se podařilo zjemnit ostré hrany a navázat na kupé 262C, které bylo také jeho počinem. Jenže zatímco dnes také velmi vzácný předchůdce sdílel s obyčejnými dvoustovkami alespoň některé karosářské panely, o 780 to neplatilo, díly nebyly se sedany a kombi vzájemně zaměnitelné, protože prostě nepasovaly.
780 se dodávala s motory 2,85 l V6/120 kW, přeplňovaným čtyřválcem 2,3 l/130 kW a s šestiválcovými turbodiesely 2,4 l o 95 kW. Zejména v Itálii se z daňových důvodů nabízely i zážehové dvoulitry s turbem, jejich výkony začínaly na 114 kW a v šestnáctiventilové verzi končily u 150 kW. Původně plánovaný vidlicový šestiválec PRV Turbo 2,5 l se pod kapotami nakonec neobjevil. Motor vznikl společným vývojem Peugeotu, Renaultu a Volva (odtud zkratka) a našli bychom jej v mnoha podobách v různých vozech těchto značek.
780 ovšem nebyla žádným sporťákem a ani si na něj nehrála, vždyť žádná ze základních motorických variant nedokázala překonat 200 km/h, protože vůz vážil minimálně 1,5 t. Prostě v první řadě se jednalo o luxusní kupé pro dvojici dospělých a dvě děti. Všechno v interiéru bylo poháněno elektromotorky: sedadla, okna, zrcátka i posuvná střecha. Klimatizace, brzdy s ABS, samočinné udržování světlé výšky, palubní počítač a na druhou polovinu 80. let špičkové audio – to je jen stručná charakteristika základní výbavy. Exkluzivitě ovšem odpovídala i cena 290.000 švédských korun. To bylo opravdu hodně peněz.
V letech 1986-1990 postavili v Turíně 8.518 aut a dnes jsou i přes své relativní mládí vysoce ceněna. Nejen pro nízký počet vyrobených kusů a zmíněnou vysokou částku, kterou museli majitelé za nové auto vydat, ale i pro svůj půvab.
Záchrana
Volva série 700 zachránila švédského výrobce od bankrotu. I když se šetřilo, kde mohlo, investice do projektu nakonec spolykaly masivních 3,5 miliardy švédských korun. Ale bohatě se vrátily. Celá série 700 má na kontě během jedné dekády produkce přesně 1.239.222 kusů, což pro Volvo znamenalo skutečný úspěch. Éra velkých hranatých elegánů se symbolem kuličkového ložiska ve znaku a zadním pohonem skončila ovšem až o dalších šest let později s krátce vyráběnými modernizovanými typy S90/V90 (1997-1998).
Youngtimery
Mimochodem: Volva 740, 760 a 780 měla původně nahradit řadu 200. Nakonec se ale podařilo vyřešit v úvodu zmíněné problémy s kvalitou dvoustovky. Ta se poté obzvláště ve Švédsku těšila obrovské oblibě a svého plánovaného nástupce ještě o rok přežila! Jenže, bez úspěchu série 700 by ji tak dlouhá kariéra (1974-1993) určitě nečekala.
Sedmsetčtyřicítky a sedmsetšedesátky se k nám poměrně hojně dovážely po revoluci ze Západu jako ojetiny. Dnes spíše potkáte vyšperkované youngtimery na srazech Volvo klubů než kusy v běžném provozu. Oproti soudobým beztvarým krabicím, které pocházely zejména z již vzpomínané Země vycházejícího slunce a vypadaly všechny tak nějak stejně, vyzařují jakousi auru, dojem solidnosti, spolehlivosti a bezpečí. A jsou vlastně svým způsobem krásné. Tento neopakovatelný pocit se ze současných modelů švédské značky v čínských rukou bohužel nějak vytratil, byť i zde platí: co člověk, to názor.
Jaguar XF Sportbrake
Zakamuflovaný testovací prototyp byl při testech přistižen už na konci minulého roku. Už na nich byla vidět objemná zadní část, díky které by si měl model vyšší střední třídy upevnit pozice na kombi-pozitivním evropském trhu. Očekává se, že tato karosářská verze bude představovat 20 % odbytu modelové řady XF.
Nyní začíná mít causa Estate i silnou českou stopu. Náš čtenář Ondřej Fencl vyfotografoval zahalený testovací vůz dokonce přímo v ulicích Prahy! Na fotkách je navíc výborně vidět elegantní tvar zádě, která by podle předběžných informací měla pojmout přibližně 550 litrů. To je podobná hodnota jako v případě BMW řady 5 Touring a Audi A6 Avant. Tak velký zavazadelník jako Mercedes-Benz třídy E Kombi (695 litrů) mít XF Sportbrake s největší pravděpodobností nebude.
Pod kapotou XF Sportbrake budou pracovat stejné motory jako v případě sedanu. Základem bude 2,2litrový vznětový čtyřválec o výkonu 140 kW, známý i z Range Roveru Evoque a Land Roveru Freelander. V nabídce budou i dvě výkonové varianty třílitrového vidlicového šestiválce se 177 kW a 202 kW.
Jaguar XF Estate: Kombi bude!
Sedan je možné pořídit ještě s benzinovým pětilitrovým vidlicovým osmiválcem o výkonu 283 kW. Kombi prý bude nabízeno i v nejsilnější verzi XFR. Sedan XFR je poháněn kompresorem přeplňovaným pětilitrovým vidlicovým osmiválcem o výkonu 375 kW (510 k) a točivém momentu 625 Nm. XFR zrychlí z 0 na 100 km/h za 4,9 s, XFR Sportbrake by mělo být jen o málo pomalejší. Standardem bude automatická převodovka, do budoucna údajně Jaguar chystá i XF Sportbrake s pohonem všech kol.
Abarth 695 Tributo Maserati
O Abarthu už pár měsíců nebylo ani slechu. Naposledy zaplavil boloňský autosalon čtveřicí novinek, čímž si na nějakou dobu vystřílel prach. Dnes ovšem oznámil, že na blížící se autosalon v Ženevě přiveze nejen tyto modely, ale k nim i zbrusu nový 695 Tributo Maserati.
I přes skoro dokonale nově znějící název půjde jen o upravený Abarth 500 Cabrio, ale ne úplně jemně. Vůz dostane řadu prvků, které mají připomínat existující modely Maserati, z nichž nejviditelnějším jsou 17″ kola z lehkých slitin vytvořená po vzoru disků Neptune dodávaných právě k vozům věhlasnější italské značky koncernu Fiat. Za nimi se pak skryjí brzdy Brembo s kotouči o průměru 305 mm.
Dalším těžko přehlédnutelným specifikem je vínový třívrstvý lak Ponte Vecchio Bordeaux, který kontrastuje se šedě zbarvenou stahovací střechou, v tomto případě pochopitelně výlučné elektricky ovládanou.
V interiéru najdeme béžové čalounění kůží Poltrona Frau, jež je jinak dosti typické opět hlavně pro Maserati, obložení palubní karbonovými doplňky a v tomto duchu vyvedené další prvky. Výbava vozu bude jistě blízká té maximální možné, což by bylo i v souladu s představou Fiatu o tomto autě vyjádřenou slovy o „spojení nejvyšší úrovně elegance s maximálním komfortem”. Konkrétně se ale automobilka otírá jen o xenonová světla nebo nejlepší dostupný audiosystém.
Přečtěte si více: Představení Abarthu 500 Cabrio v provedení 695 Tributo Maserati.
Auto roku 2012 – Ford Fokus
Nová generace Fordu Focus se na českých silnicích začala objevovat loni v březnu a vůz se stal nejprodávanějším modelem v nižší střední třídě. Zároveň celkového vítězství zvítězil i v této kategorii ankety.
- Škoda Citigo bodovala mezi městskými vozy
- Carrera mezi sportovními
- Audi A6 zvítězilo v kategorii střední a vyšší střední třída
- Range Rover kraloval v kategorii velkoprostorových a terénních aut
Na vítězném Fordu Focus porota ocenila zejména výborné jízdní vlastnosti, širokou nabídku karoserií a moderních motorů. Své sehrála i skutečnost, že vůz do své třídy přinesl mnoho vyspělých asistenčních systémů.
„Jsme rádi, že Focus zvolila motoristická veřejnost i odborná porota. To je pro mě rovněž potvrzení skutečnosti, že český zákazník už nevybírá auta podle nejnižší ceny,“ uvedl generální ředitel českého zastoupení Fordu Jan Laube. Nový Ford Focus podle něj přináší mnoho nových technologií zajišťujících vynikající jízdní vlastnosti, vysoký komfort, praktičnost a bezpečnost.
O vítězích kategorií rozhodl v prvním kole volby součet 63.355 hlasů veřejnosti a 31 členné odborné poroty. Z nich pak ve druhém kole zvolila odborná porota Auto roku 2012 v ČR.
Součástí ankety je už tradičně dětská výtvarná soutěž. V ní měly děti do deseti let nakreslit obrázek na téma Moje nejoblíbenější auto a děti 11-15 let na téma Jak si představuju bezpečné auto. Do soutěže bylo zasláno 3554 obrázků.
V konkurenční anketě Klubu motoristických novinářů, kde hlasují pouze odborníci podle pravidel evropské Car of The Year, se autem roku stal Range Rover Evoque, Focus skončil druhý a Citigo třetí.
Českému automobilovému průmyslu se loni dařilo. Jeho souhrnné tržby přesáhly 600 miliard korun ročně a tvořily 20 procent průmyslové výroby. České podniky dodávají díly na 95 procent nominovaných automobilů.