Vzdálenost     -     bezpečných 70 metrů.

Pomůže  udržet bezpečný rozestup

Na silnicích se objeví nová dopravní značka zaměřená na bezpečnou vzdálenost mezi auty. Právě nedodržování správného rozestupu při jízdě je jednou z hlavních příčin nehod na dálnicích. Ceduli navrhla expertní komise ministerstva dopravy, nápad ještě posoudí další odborníci.

 Značka by se mohla objevit na českých silnicích po Novém roce. Její konečná podoba ale ještě není jasná. Zatím jsou ve hře údajně tři návrhy, komise doporučila jeden, jeho ukázku ale zveřejňovat ještě nechce, protože se k němu vyjádří další odborníci.

Pozor na vzdálenost. Tuto značku používají v sousedním Německu. Určuje různé vzdálenosti, v tomto případě je to bezpečných 70 metrů.

Na rozestupy mezi auty zatím na některých místech upozorňují šipky nakreslené na silnici. Podle Humla by je měla doplnit právě cedule, která napoví, kolik šipek je optimální mít před autem.

„Například jestli vidíte mezi svým vozidlem a tím před vámi tři šipky, je to v pořádku. Když ale budou jen dvě, už je to špatně,“ popsal Huml.

Podívejte se na crashtest Patnáctimetrový odstup je ve stovce málo

Podobné značky jsou podle něj běžné v řadě zemí Evropy. V Česku je řidiči uvidí například na místech, kde jsou běžné kolony. Policie vytipuje rizikové úseky a o umístění rozhodnou úřady.

Co je bezpečná vzdálenost

Řidič by měl jet od auta před sebou na vzdálenost, která je na alespoň poloviční hodnotě tachometrové rychlosti v metrech. Například při jízdě osmdesátkou by měl být rozestup nejméně 40 metrů.

Odstup je nutné odhadnout, pomoci mohou třeba auta kolem: kamion má kolem 16 metrů délky, obyčejný autobus (karosa) 11 až 12 metrů. Lepší je ale počítat čas. Dopravní expert Stanislav Huml doporučuje dvou až třísekundový odstup: „Najdu si patník nebo jiný pevný bod u vozovky, počítám jednadvacet-dvaadvacet-třiadvacet a teprve tehdy můžu stejným místem projet já.

S novým rokem 2011 vešla v platnost také nařízení týkající se řidičů. Zatím se jedná pouze o novou výbavu autolékarničky, ale v aktuálním projednávání, je také novela silničního zákona. Proto si nyní řekneme, co nás v budoucnu čeká, a pravděpodobně i nemine.

Návrhy novely zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tj. zákona, který stanoví pravidla provozu na pozemních komunikacích, jsou postupně projednávány v Poslanecké sněmovně. A tentokráte je novela navíc velmi obsáhlá, takže je dobré vědět, na co se případně musíme připravit.

Upravené a nové definice

Novou definicí má být vybaven pojem „kolona“ a částečně má být modifikován i pojem „neomezit„.

• kolonou vozidel se rozumí souvislý proud vozidel (dvou a více vozidel), u kterého nelze předjíždět každé vozidlo jednotlivě, rozestup mezi jednotlivými vozidly při předjíždění nebo objíždění neumožňuje bezpečné zařazení.
• neomezit znamená povinnost počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nebylo nijak překáženo.
• Definice „neomezit“ by se tedy změnila z „nepřekážel“ na rod trpný, tedy „nebylo překáženo“. Co si od této změny zákonodárce slibuje, jen těžko hádat.

Chodci a jejich přednost

Velkou reformu zažije vzájemný vztah řidiče a chodce na přechodu pro něj určeném. Zcela totiž z návrhu zmizelo následující ustanovení:

„Řidič je povinen … s výjimkou řidiče tramvaje umožnit chodci, který je na přechodu pro chodce nebo jej zřejmě hodlá použít, nerušené a bezpečné přejití vozovky; proto se musí řidič takového vozidla přibližovat k přechodu pro chodce takovou rychlostí, aby mohl zastavit vozidlo před přechodem pro chodce, a pokud je to nutné, je povinen před přechodem pro chodce zastavit vozidlo.“

Nahradit, nebo přímo nahradit a být doplněno má být ust. §5 odst. 2, písm. f) takto:

„Řidič nesmí ohrozit nebo omezit chodce, který přechází pozemní komunikaci po přechodu pro chodce nebo který zjevně hodlá přecházet pozemní komunikaci po přechodu pro chodce, v případě potřeby je řidič povinen i zastavit vozidlo před přechodem pro chodce; tyto povinnosti se nevztahují na řidiče tramvaje.“

Odstranění výše uvedeného ustanovení tak posune, tedy pokud projde, posuzování viny na dopravní nehodě jinam, než jak je tomu dnes. Dosud povinnost řidiče koncipována tak, že se musí blížit k přechodu vždy jen takovou rychlostí, aby dokázal vždy zastavit. Nicméně zároveň je prakticky nemožné, aby chodec vstoupil náhle do vozovky, když se k ní má řidič přibližovat jen tak, aby dokázal vždy zastavit. Změnou ve směru k povinnosti „neomezit a neohrozit“ už bude více možné, aby viníkem dopravní nehody na přechodu byl chodec, a to zejména v případech onoho náhlého skočení do vozovky. Pokud tato změna projde, na povinnosti řidičů přednostně pustit chodce pokud se nachází na přechodu, by však nic nezměnila.

Kontrola hmotnosti a zajížďky

Zákon o provozu na pozemních komunikacích bude rozšířen o novou povinnost, která již existuje v zákoně o pozemních komunikacích. Konkrétně se jedná o vztah ke kontrolnímu vážení:

§6a

• Při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy podle § 6 odst. 13 a 14 je řidič povinen zajet k zařízení pro provedení kontroly technického stavu, pokud zajížďka, včetně cesty zpět na pozemní komunikaci, není delší než 8 kilometrů a řídit se pokyny osoby obsluhující zařízení pro kontrolu technického stavu.
• O výsledku kontroly technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy vydá policie řidiči doklad.
• Zjistí-li se při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy vážná nebo nebezpečná závada, je řidič vozidla nebo jízdní soupravy povinen uhradit náklady na provedení kontroly technického stavu.
• Způsob provádění kontroly technického stavu, způsob stanovení nákladů na provedení kontroly technického stavu, náležitosti dokladu o výsledku technické kontroly stanoví prováděcí právní předpis.“

Zákaz předjíždění kamionů

V návrhu zákona je také zajímavá forma nařízení, které zakazuje předjíždění kamionů, a vypadat by měla následovně:

§36

• Řidiči nákladního vozidla o celkové hmotnosti převyšující 3 500 kg a řidiči jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, je v pracovní dny zakázána jízda v levém krajním jízdním pruhu v době od 6.00 do 9.00 a v době od 15.00 do 18.00 hodin.
• Pokud na dálnici a rychlostní silnici o dvou a více jízdních pruzích v jednom směru jízdy dojde k zastavení provozu, nebo pokud hustota provozu na dálnici a rychlostní silnici o dvou a více jízdních pruzích v jednom směru jízdy vyvolá vznik kolony vozidel, je řidiči nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující 3500 kg a řidiči jízdní soupravy, jejíž celková délka přesahuje 7 m, zakázáno vjíždět do levého krajního jízdního pruhu.
• Do levého krajního jízdního pruhu smí řidič vozidla, kterému byla jízda do levého jízdního pruhu zakázána podle odstavce 5, vjíždět pouze na základě pokynu osoby, která řídí nebo usměrňuje provoz.
• Objíždět překážku smí řidič vozidla, kterému byla jízda do levého krajního pruhu zakázána podle odstavce 5, pouze tehdy, pokud se může bezprostředně po objetí překážky zařadit zpět do původního jízdního pruhu.”.

Ve všední dny mezi 6. a 9. a 15. a 18. hodinou by řidiči nákladních aut nad 3,5t a řidiči jízdní soupravy nad 7 metrů nesměli předjíždět (kromě výše popsaných případů). Bylo by velmi pozitivní, kdyby se návrh ujal, a také by někdo dohlížel na jeho dodržení, oblíbená minihra českých dálnic, tedy předjíždění dvou kamionů v kopci, by možná alespoň částečně vymizela. Obávám se ovšem, že stejně jako mnoho jiných přikázání, bude omlouváno, že policie přeci nemůže být všude.

Překážka v provozu a pokyny policisty

Sbírka zákona §45 by se měla nově dostat možnost pro policisty v následujícím znění:

„Je-li překážkou provozu na pozemní komunikaci závada ve sjízdnosti, kdy technický stav komunikace nedovoluje další bezpečnou jízdu, je policista oprávněn do doby odstranění této závady zakázat vozidlům další jízdu a ostatním vozidlům na tuto komunikaci nebo její úsek zakázat vjezd.“

To znamená, že když policista řekne: “Tam nepojedete, je tam rozbitá silnice!“, budeme muset poslechnout.

Zákaz závodění v provozu

 Návrh ustanovení:

„Řidič nesmí na dálnici, silnici a místní komunikaci použít vozidlo k účasti na sportovních a podobných akcích, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost silničního provozu, nejde-li o akce pořádané v souladu s rozhodnutím příslušného správního úřadu o zvláštním užívání pozemní komunikace podle jiného právního předpisu.“​

Současně k tomu navazuje novela §118a, podle které bude možné přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla nebo odtažením vozidla, pokud bude podezření, že vozidlo bylo použito v rozporu se shora uvedeným ustanovením. Nejpozději do 48 hodin však musí být auto uvolněno.

Policie bude muset prokázat, že řidič vozidla jej použil v rozporu se shora uvedeným ustanovením, což bude velmi obtížné, ne-li přímo nemožné. Číslo na autě totiž nic neprokazuje. A i kdyby ano, policie bude se muset současně prokazovat ohrožení bezpečnosti silničního provozu.

“Cyklisti“’

Obecně dnes platí, že cyklisti jsou povinni použít přednostně stezku pro ně určenou, pokud vede vedle silnice. Pokud by prošla následující změna:

„Povinnost užít jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty podle předchozí věty neplatí pro cyklisty, které by mohl v jejich jízdě, zejména vzhledem k její vyšší rychlosti nebo sportovnímu charakteru, omezit provoz ostatních cyklistů v jízdním pruhu pro cyklisty nebo na stezce pro cyklisty.“

To znamená, že vyznavači vlastního pohonu, by nemuseli jezdit po stezce, pokud tato vede vedle silnice a mohli by využívat i silnici. Pochopitelně při dodržení všech ostatních standardních pravidel.

​Výjimky z místní úpravy pokynem policisty

Novela navrhuje, že by policista byl na místě pokynem oprávněn povolit okamžitou výjimku z místní a přechodné úpravy provozu na pozemních komunikacích, je-li to nutné pro zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích (jako kdyby to už dnes nešlo – §76, odst. 6).

Vybodovaní k psychologovi

Opětovní žadatelé o vrácení ŘP po ztrátě všech bodů, by se museli podrobit dopravně-psychologickému vyšetření. Velkou změnu, která je obsažena v projednávané novele, představuje návrh kompletně přesunout přestupky z §22 zákona o přestupcích a vložit je do ustanovení zákona o provozu na pozemních komunikacích. Moc nerozumím tomu, proč by se to mělo neustále měnit. Návyk na citace ust. §22 zákona o přestupcích je také velký.

Konkrétní změny v sankcích za přestupky by byly následující:

Alkohol do 0,3 promile jen s pokutou

Jednou z navrhovaných změn je úprava sankcí za řízení s hladinou alkoholu menší nebo rovné 0,3 promile s tím, že by za takový přestupek hrozila pouze finanční pokuta od 2 500 do 5 000 Kč a nikoli zákaz řízení. Ironií ovšem zůstává skutečnost, že i nadále zůstane duplicita s trestním zákonem, kdy má být i nadále přestupkem řízení vozidla s množstvím alkoholu nad hranici jedné promile.

Antiradary – snížení pokut pro „normální“ řidiče

Nově se navrhuje, že pokuta za použití antiradaru bude pro fyzické osoby – nepodnikatele pouze 5 000 až 10 000 Kč, když dnes je taková pokuta ve výši 100 000 Kč. Podnikatelům a právnickým osobám by zůstalo 100 000 Kč.

Tato sankce se vztahuje především na antiradary s aktivním rušením či blokací měřícího signálu policejních radarů nebo jiných zařízení, případě zařízení Městské policie. Na standardní pasivní antiradary, tedy vlastně detektory, se zákaz nevztahuje.

Změny v bodování

• řízení pod vlivem alkoholu nad 0,3 promile bude vždy za 7 bodů místo 6ti jako dosud
• jízda po dálnici v protisměru, otáčení se na ní nebo couvání bude za 7 bodů
• ostatní šestibodové přestupky mají být sedmibodové
• řízení bez ŘP už bude jen za 4 body místo 7mi
• řízení bez profesního průkazu bude za 3 místo za 5
• řízení bez posudku o zdravotní způsobilosti bez bodu (dnes 5)
• za rychlost body až od překročení o 5 km/h a více v obci
• za telefonování jen 2 body aj.
• řada přestupků je zcela odstraněna, zmizely zcela jednobodové přestupky.