Renault Grandtour 1.5
K nejlepším autům v segmentu C nepatří ani náhodou, ale na své cenové hladině je díky nové levné a kvalitní dvouspojkové převodovce neomezeným vládcem.
- RADOSTI – Skvělý poměr ceny k hodnotě, zvlášť s automatem; nízká spotřeba
- STAROSTI – Prostý interiér; slabší motor; podvozek je ve vysokých rychlostech nejistý
Francouzi jsou národ s dlouhou kulturní tradicí. S tradicí odlišnou od toho, nač je zvyklý malý Čech žijící ve stínu velkého Německa. Není náhoda, že francouzská auta – na rozdíl od německých a stejně jako italská – mívají to, čemu se říká charakter. Co že to ten charakter má být? To nikdo neví, ale překvapivě mnoho lidí se shoduje na jedné skutečnosti: Charakter je dán nevyvážeností auta, jeho chybami. Majitel musí přijímat kompromisy, přemýšlet, a snad právě tak naváže se svým strojem pouto. Proto německé vozy charakter nemívají, kdežto renaulty ho zpravidla rozhazují plnými hrstmi.
Je bohužel těžké říci, které chyby o charakteru skutečně rozhodují. Zda si vás Mégane získá tak odhadnout neumím, ale bezcharakterní rozhodně není. Mohlo by vás zaujmout třeba ovládání rádia, na kterém napoprvé zaručeně najdete svahilštinu místo Radiožurnálu. Také uspořádání menu navigace není zrovna rájem přehlednosti.
Každopádně charakter nebývá tím, podle čeho moderní zákazník vybírá. U Laguny Francouzi zaexperimentovali s kvalitním interiérem, jenže na pohlednou karoserii už nezbylo a reakce zákazníků byla předvídatelná. Jinak podařené auto nikdo nechce. Méganu se něco podobného nesmělo stát v žádném případě, Renault proto věnoval designu exteriéru značné prostředky. Možná skutečně stvořil nejkrásnější auto ve třídě jak sliboval – to můžete rozhodnout jedině vy – jenže tentokrát pro změnu nezůstalo na kabinu.