Přestože se sportovní automobily Austin-Healey vyráběly jen osmnáct let, ještě dnes mají na obou stranách Atlantiku nebývale dobrou pověst…

Britské roadstery, jejichž iniciátorem byl známý závodník a konstruktér Donald Healey, se vyráběly zásluhou kdysi největší britské automobilky Austin. Donald Healey se narodil v roce 1898 v pobřežní britské vesnici Perranporth v Cornwallu a od mládí ho fascinovaly technické vynálezy. Jedním z jeho největších zážitků bylo, když se s tátou vypravili do Doveru sledovat přílet Louise Blériota a jeho jednoplošníku. Také Donaldovo první zaměstnání je spojeno s letadly. Nastoupil u Sopwitha, slavného výrobce stíhacích letounů, a jako letec šel do první světové války. Němci ho sestřelili nad Francií, a když se vrátil domů, Sopwith v poválečném útlumu zbrojní výroby začal dělat motocykly ABC, s nimiž se mladý Donald Healey přihlásil na svůj první závod…

Seznámil se také s Victorem Rileyem, výrobcem vozů Riley, a tím začalo celoživotní přátelství i spolupráce. Donald několikrát startoval v Rallye Monte Carlo a při druhém pokusu v roce 1931 vyhrál na britském voze Invicta 4 1 Litre! Pak pracoval pro automobilky Riley, Triumph a Humber a pilně sbíral zkušenosti, které se mu později hodily při konstrukci vlastních automobilů. První vozy Healey však vyjely až po válce v roce 1946, měly čtyřválcové motory Riley 2 1 Litre a dodávaly se jen jako podvozky pro různé karoserie. Až do roku 1950 sedany Healey vyráběl Elliot, kabriolety Westland Motors, později karoserie dodávaly známé britské karosárny Tickford a Abbott. V letech 1949 až 1950 vznikla série 105 sportovních vozů Healey Silverstone, jež byly oblíbeny zejména na klubovních závodech, dalších 506 strojů z americké spolupráce neslo jména partnerů Nash-Healey (1950 – 1954), jen malá série 25 vozů s třílitrovými šestiválci Alvis nenašla více klientů pro vysokou cenu.

To se však už schylovalo ke vzniku značky Austin-Healey. Donald Healey měl dobré nápady, ale nedostatek peněz, a tak počátkem padesátých let na sériovou výrobu nestačil finančně. Jeho Healey 100 vzbudil velký zájem na Londýnském autosalonu 1952, na konstrukci se už podílel Donaldův syn Geoffrey, také automobilový inženýr, a použili převrtaný čtyřválec 2,6 litru z kabrioletu Austin A90 Atlantic, určeného pro americký trh. Donald pak vozu získal popularitu účastí na rekordních jízdách v belgickém Jabbeke, kde dosáhl průměrné rychlosti 170,67 km/h.

Během roku 1952 se největší britské automobilky Austin a Morris spojily do British Motor Corporation, nový šéf Leonard Lord uviděl nový sportovní vůz a pozval Donalda Healeye do své kanceláře. Slovo dalo slovo, Healey vůz upravil, Austin poskytl metodiku levnější výroby a o rok později už autosalon v londýnském Earls Court viděl debut nového sportovního modelu Austin-Healey 100. Tento vůz se stal základem nové značky a v neustále vylepšovaných verzích se vyráběl až do roku 1968. Donald Healey tomuto automobilu zajistil světovou proslulost lámáním rekordů na dně vyschlého solného jezera Bonneville v Utahu, vozy typu 100 startovaly ve 24 h Le Mans a staly se levnější alternativou Jaguaru XK. Velké množství se jich vyvezlo do USA, kde jejich řidiči získali mnoho sportovních vavřínů. Na podzim roku 1956 se objevil typ 100 Six s novým šestiválcem A90 o shodném objemu 2,6 litru, v roce 1959 slavil debut Austin-Healey 3000, u něhož vzrostl objem šestiválce na tři litry. Také tento vůz pokračoval ve sportovních úspěších a vítězil i v automobilových soutěžích, kde jej British Motor Corporation nasazovala střídavě s malými vozy Mini Cooper! V roce 1956 zajel Donald Healey v Bonneville rychlost 326,8 km/h. Třetí verze 3000 Mk.III vyběhla z výroby v roce 1968 v rámci reorganizace britského automobilového průmyslu, stejný motor se ještě objevil pod kapotou roadsteru a kupé MGC a navíc se British Motor Corporation sloučila s Jaguarem. Velkých Healeyů bylo vyrobeno 72 045 kusů.

Samostatnou kapitolou je malý Sprite, známý jako Frogeye (Žabí oko) pro typický vzhled se světlomety posazenými na kapotě. Od roku 1958 jich vzniklo 48 987 kusů, také tyto vozy sbíraly úspěchy na závodních tratích a rallye po celém světě. Litrový motor Austin se postupně zvětšoval, novější typy Mk.II až IV (celkem 68 123 vozů) ale už byly jen značkovou variantou MG Midget. Jejich produkce skončila po roce 1971. Donald Healey tehdy už nebyl vázán žádnou smlouvou, a tak se pokusil o úspěch ještě jednou, ale nový Jensen-Healey s motorem Lotus přežil jen čtyři roky. Pro 24 h Le Mans připravil čistokrevné prototypy Repco-Healey a svého času vzrušila svět zpráva, že spolu se synem vyvíjejí novodobý parní automobil.

Přestože jsou dnes oba Healeyové už v automobilovém nebi, jejich odkaz na Zemi žije dál. Ve Velké Británii se do výroby replik pustilo hned několik firem, například HMC uvedla Mk.IV, věrnou repliku velkého typu s motorem Rover V8 4 1 Litre, a Frogeye Car Company probudila Žabí oči, když představila Sprite Mk.I s motorem Rover 1.4 jako Frogeye SuperSprite Roadster. Zatím poslední je Sebring International s replikou velkého AH 3000 s různými šestiválcovými i osmiválcovými motory. Dobré věci totiž v zapomnění neupadají…