Archive for Září 2011
Opel Darracq
Psal se rok 1862, když Adam Opel položil základy budoucího průmyslového koncernu. Šicí stroje i jízdní kola byly tehdy něčím zcela novým a to byl důvod proč se Adam Opel rozhodl vyrábět tyto na svoji dobu převratné stroje. Koncem předminulého století se objevil ještě jeden stroj, který způsobil doslova revoluci – automobil. V roce 1899, tedy ještě před začátkem dvacátého století, Opel získal automobilovou továrnu.
Tato továrna stála v německém Anhaltsku a původně ji vlastnil jistý Friderich Lutzmann. Bratři Opelové (synové Adama Opela) uzavřeli s Lutzmannem kontrakt, na jehoľ základě v Rüsselsheimu zahájili výrobu prvních automobilů.
V roce 1901 se Opelové s Lutzmannem rozešli a už o rok později – v roce 1902 – rozjeli licenční výrobu francouzských automobilů Darracq, které se pak prodávaly pod označením Opel-Darracq.
Bratři Opelové však cítili, že musí zákazníkům nabídnout mnohem spolehlivější a dokonalejší vozy, a tak usilovně pracovali na vývoji vozu vlastní konstrukce. Už na podzim roku 1902 mohli Opelové na autosalonu v Hamburku veřejnosti představit svůj první vůz – model Opel 10/12 PS.
Bratři Opelové se vždy snažili, přiblížit motorová vozidla co nejširší veřejnosti, udělat je co nejdostupnější. Jedním z konkrétních kroků v tomto snažení byl rok 1901, kdy Opel roząířil svoji nabídku o motocykly. Ještě dříve, v roce 1899, Opel zahájil výrobu prvních uľitkových automobilů.
Prodejní úspěchy mladé firmy v následujících letech ukázaly, že bratři Opelové se vydali správným směrem. Už v roce 1906 se výroba automobilky Opel dostala přes hranici tisíce automobilů a expanze se stále zrychlovala.
„Doktorwagen“
Významným momentem v historii automobilky Opel byl rok 1909, kdy firma vyjela s modelem Opel 4/8 PS, známějším spíše pod přezdívkou „Doktorwagen“. Tuto přezdívku si tento robustní a spolehlivý vůz vysloužil především proto, že jej velmi často používali vesničtí lékaři, kteří museli být připraveni vyrazit kdykoli na zavolání za svými pacienty. Zpevněné silnice však tehdy – na začátku století – byly spíše raritou, mnohem více se jezdilo nerovnými polními a lesními cestami, což důkladně prověřilo kvality každého vozu.
S cenou 3 950 marek byl legendární „Doktorwagen“ asi o polovinu levnější, než tehdejší luxusní vozy. Pouhých deset let po vstupu do automobilového průmyslu a devět let od přelomu nového století tak udělal Opel svým modelem „Doktorwagen“ významný krok na cestě automobilu za běžnými zákazníky. Díky Opelu a jeho cenově výhodným modelům mohlo stále více lidí uvažovat o koupi vozu.
Prodejní úspěchy modelu „Doktorwagen“ spolu s produktivní výrobou vytvořily Opelu pozoruhodný náskok před konkurencí, který roku 1914 vynesl Opel na pozici největšího německého výrobce automobilů.
Na cestě vzhůru
Opel investoval obrovské prostředky – asi jeden milion marek – do zavedení skutečně velkosériové produkce automobilů na výrobní lince. Tato vysoce produktivní metoda, uvedená do praxe v roce 1924, přinesla zákazníkům Opelu další výhody.
Prvním modelem, který sjel z nové výrobní linky, byl Opel 4/12 PS, přezdívaný „Rosnička“. Díky vysoké produktivitě výroby a prudce stoupající poptávce díky mimořádnému úspěchu u zákazníků mohl Opel během následujících šesti let postupně snížit cenu tohoto modelu z původních 4 500 marek na pouhých 1 990 marek.
Nehledě na tehdejší obecně nepříznivou hospodářskou situaci, dařilo se Opelu úspěšně procházel složitým obdobím. Bylo to především proto, že automobil v podání Opelu přestal být drahým, křehkým a luxusním výstřelkem pro vyvolené, ale stal se přístupným a spolehlivým dopravním prostředkem.
V roce 1928 zajistilo celkem 42 771 prodaných automobilů společnosti Opel tržní podíl 37,5 % a vyneslo ji na pozici největšího německého výrobce automobilů.
Velkou zásluhu na úspěších automobilky Opel měla starost nejenom o výrobu a vlastní prodej, ale i o poprodejní služby. Opel se začátkem léta roku 1929 stal prvním německým výrobcem automobilů, který založil pojiš»ovací společnost a společnost určenou k zajištění splátkového financování.
V těchto dobách se Opel výrazně zviditelnil i díky svému výzkumnému programu RAK, který se zabýval možnostmi využití reaktivního pohonu. Prototypy RAK 2 a RAK 3 pokořily rekordní rychlosti na zemi a letoun RAK 1 se úspěšně vznesl do výše.
Spojení s General Motors
Ekonomická krize dvacátých let přiměla bratry Opelovy aby se začali poohlížet po silném partnerovi. V březnu roku 1929 se potomci Adama Opela dohodli s představiteli společnosti General Motors Corporation (GM). Tento největší výrobce automobilů na světě získal většinový akciový podíl automobilky Opel, ale ta si přesto zachovala plnou nezávislost ve všech rozhodujících oblastech.
Od té doby se aktivity společnosti Opel soustředily především na automobilový průmysl. Díky strategickému spojenectví s GM mohl Opel nejenom upevnit svoji silnou tržní pozici, ale mohl si dovolit i další expanzi.
Od poloviny třicátých let byl Opel největším výrobcem automobilů v celé Evropě. V roce 1935 Opel poprvé ve své historii vyrobil za jediný rok více než 100 000 automobilů. Do tohoto počtu bylo zahrnuto i 25 000 užitkových vozů Opel Blitz, postavených v nové továrně v Brandenburgu.
V tomtéž roce byla zahájena výroby legendárního modelu Opel Olympia. Tento model byl prvním skutečně sériově vyráběným německým vozem s celokovovou samonosnou karoserií.
Díky promyšlenému vedení podniku sklízel Opel úspěchy i na zahraničních trzích, a to zejména po spojení s GM. Opel otevřel své pobočky v Japonsku, Číně a v řadě zemí Jižní Ameriky.
Aby stačil uspokojovat vysokou poptávku po osobních automobilech musel Opel v tomto období postupně snižoval výrobu jízdních kol. Nakonec v roce 1937 Opel celou výrobu jízdních kol prodal firmě NSU. Do té doby Opel dohromady vyrobil asi 2,6 milionů bicyklů.
Poválečné úspěchy: 1946 -1990
Rychlé zotavení
První poválečný Opel – 1,5tunový nákladní vůz Opel Blitz – vyjel z továrny už v roce 1946. O rok později, v roce 1947, došlo k obnovení i výroby osobních vozů. Prvním osobním automobilem byl modernizovaný předválečný model Opel Olympia.
Od roku 1950 se rüsselsheimská továrna kompletně modernizovala a už o tři roky později se roční výroby opět dostala přes hranici 100 000 automobilů.
V roce 1956 Opel prodal 207 010 automobilů, což mu zajistilo tržní podíl 17,6 %. V tomto roce Opel také oslavil výrobu dvoumiliontého automobilu. Tímto jubilantem se stal model Opel Kapitän se zlatým vykládáním karoserie, který se stal vděčným a ceněným exponátem mnoha automobilových výstav a veletrhů.
Výzvy 60. a 70. let
V roce 1962, kdy společnost Opel slavila sté výročí svého založení, byl otevřen nový závod v Bochumi. Nový Opel Kadett, který začal sjíždět z montážní linky této továrny, byl uvedený sloganem: „Nový vůz z nové továrny.“
Opel chtěl podchytit i rostoucí skupinu zákazníků, kteří žádali atraktivní, sportovní modely. V polovině šedesátých let proto Opel vyvinul výrazné kupé GT, které podpořilo image Opelu jako dynamické a stále rostoucí firmy.
Rok 1972 byl dalším z rekordních milníků: S tržním podílem 20,4 % se Opel opět stal největším výrobcem automobilů v Německu.
První ropná krize a měnící se požadavky zákazníků uspíšily na sklonku sedmdesátých let rozhodnutí vedení automobilky Opel připravit zcela nové modely, které by lépe vyhovovaly nárokům nadcházejícího desetiletí.
Zákazníci si žádali moderní výkonný vůz, který by však měl zároveň velmi nízkou spotřebu. Odpovědí Opelu na tyto požadavky byl model Rekord E s aerodynamickou karoserií, který si rychle získal mimořádnou popularitu veřejnosti.
Opel se chystal dále zvýšit výrobu svých automobilů v Evropě, a proto v roce 1982 otevřel pobočný závod ve španělské Zaragoze. Ve Španělsku se začaly vyrábět kompaktní Corsy, které se záhy staly nejprodávanějšími vozy svého segmentu.
Dvacetimiliontý opel
O rok později se v mateřském závodě v Rüsselsheimu slavilo: Z výrobní linky sjel nablýskaný Opel Senator, který se stal už dvacetimiliontým Opelem, vyrobeným od roku 1899.
Stejně, jako už před časem úspora paliva, dostávaly se v polovině osmdesátých let do popřední také ekologické požadavky. A Opel dokázal opět skvěle reagovat.
Opel se stal první německou automobilkou, která pro celou svojí modelovou škálu nabízela katalyzátory výfukových plynů. A v dubnu 1989 se Opel stal prvním výrobcem automobilů v Evropě, který začal katalyzátory montovat do svých modelů jako součást standardní výbavy.
Do příštího století: Od roku 1990 do budoucnosti
Důraz na ochranu životního prostředí
V dnešní době zůstává snižování spotřeby paliva a neustálá redukce množství škodlivin ve výfukových plynech stále jedním z nejdůležitějších ekologických úkolů společnosti Opel.
Průměrná spotřeba automobilů Opel se snížila od roku 1978 o 28 procent, až na hodnotu 7,03 l/100 km. A v příštím období hodlá Opel stlačit spotřebu paliva svých modelů o dalších 25 procent.
Významným milníkem na cestě za co nejnižší spotřebou jsou moderní čtyřventilové motory řady ECOTEC, mezi které patří také výkonné vznětové motory s přeplňováním a přímým vstřikováním paliva do válců. Velkou popularitu si získal také zážehový tříválec ECOTEC, připravený pro model Corsa.
Bezpečnost především
Vedle neustálé snahy konstruktérů automobilů Opel co nejméně zatěžovat novými modely životní prostředí je dalším mimořádně důležitým momentem cesta k co nejvyšší bezpečnosti těchto modelů.
Opel je průkopníkem i na tomto poli. V roce 1991 vystřídala populární model Kadett moderní Astra, která byla vybavená špičkovými bezpečnostními prvky, jako např. boční výztuhy karoserie, kostra sedadel, zabraňující nebezpečnému podklouznutí nebo předpínače bezpečnostních pásů.
Od roku 1995 jsou všechny modely Opel vybavované velkoobjemovými airbagy pro řidiče a jeho spolujezdce. V bezpečnostní výbavě nové Vectry se objevuje uložení pedálů PRS (Pedal Release System), které dokáže zabránit vážnému poranění nohou řidiče v případě čelního nárazu a nové hybridní airbagy.
Stálý tlak na bezpečnost automobilů Opel se projevil montáží velkoobjemových čelních airbagů i bočních airbagů, zabudovaných do boků předních opěradel, pyrotechnických předpínačů bezpečnostních pásů a mnoha dalších bezpečnostních prvků.
V letošním roce velkého jubilea nabízí Opel ucelenou řadu moderních vozů, jejichž technické parametry jim mohou konkurenti skutečně jenom závidět.
Budoucnost
Také do budoucna bude vývojové středisko ITDC v Rüsselsheimu připravovat ekonomické a ekologické modely s příkladnou bezpečnostní výbavou, které se budou vyrábět podle osvědčených výrobních systémů automobilky Opel, garantujících vysokou kvalitu i produktivitu.
Nové konstrukce a postupy dále zvýši konkurenceschopnost automobilů Opel, objeví se modely zcela nových tříd a kategorií, pracuje se např. na využití pohonu palivovými články.
Další vývoj dopravních navigačních a informačních služeb zvýší bezpečnost provozu a přispěje i ke snížení spotřeby paliva. Jízdy samotná pak bude samozřejmě mnohem bezpečnější a příjemnější, což ocení každý řidič.
Honda Civic
Autosalon Frankfurt 2011
Rodinný hatchback Hondy se ve Frankfurtu dočká už deváté generace. Seznamte se s její zádí. Výrazný design a spousty prostoru zůstávají, přibyde kultivovanosti.
Japonské hathbacky se obvykle těší dlouhému a úspěšnému životu. Honda Civic není výjimkou, po silnicích Severní Ameriky už se prohání její devátá generace. Evropskou verzi nového auta představí Honda ve Frankfurtu a my si po několika obrázcích zamaskovaných prototypů můžeme konečně prohlédnout nezahalenou karoserii auta. Bohužel ne celou. Na první zveřejněné fotce je vidět sotva polovina víka kufru
Stejně jako dosud bude mít evropský Civic výhradně karoserii hatchback a lichý počet dveří. Kosmický design současného auta, který rozdělil fanoušky Hondy na dva nesmiřitelné tábory, se tentokrát dočká mírného uklidnění. Nepočítejte však s nevýrazným autem, Civic zůstane velmi výrazným strojem. Zůstává například zalomené zadní okno, jen jeho hrana by měla být výš, aby řidiči nepřekážela ve výhledu vzad.
Nic se nezmění na technice auta. O motorech už jsme psali, stejně jako o konstrukci podvozku – Civic zůstává věrný zadní nápravě s torzní příčkou, která před šesti lety vystřídala víceprvkové závěsy. Doplní je však hydraulickými pouzdry. Ta by měla skoncovat s největší vrozenou nevýhodou jednoduché nápravy, jejíž gumová pouzdra byla dosud vždy pouhým kompromisem mezi jistým jízdním projevem, potažmo ovladatelností (tvrdá), a tlumením rázů (měkká). Nový systém podle Hondy zvládne přenést velká zatížení bez nepříjemných deformací, aniž by přitom pouštěl ke karoserii velké rány.
To by mělo přiblížit Civic nejlepším autům ve třídě co se kultivovanosti týče. Japonci bojovali s hlučností i na jiných frontách, zejména na té aerodynamické. Optimalizací karoserie pověřila Honda největší odborníky z týmu, který donedávna provozovala ve Formuli 1. Vysoká účinnost s sebou přirozeně přinese také výhodu nižší spotřeby.
Pokud se tlumení hluku skutečně podaří, přidá Civic další tolik potřebné atributy k výčtu svých předností. Mezi nimi dosud poněkud překvapivě figuroval zejména štědře dávkovaný vnitřní prostor. Toto lákadlo autu zůstane, mimo jiné právě díky prosté a skladné zadní nápravě. Můžeme doufat také v příznivou cenu, Honda zřejmě bude chtít zůstat v kolonce „dostupná“.